Kino Art pro školy

Lipsko na konci léta 1989. Dvanáctiletá Fany se stará o Sputnika, psa své nejlepší kamarádky Sophie, která odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sophie do třídy nevrátila a Fany začíná tušit, že její kamarádka, jako mnoho jiných, uprchla s rodinou na Západ. Ze třídy mizí i další děti, a pro Fany tak začíná dobrodružství při hledání kamarádky, které ji zavede do víru začínajících pravidelných pondělních demonstrací i na státní hranice, ale zapříčiní i konflikty s její prorežimní učitelkou. Zdá se, že se věci začínají dávat do pohybu... Příběh Fany líčí průběh pokojné revoluce na podzim roku 1989 z pohledu dítěte.

Další informace o filmu pro učitele

FILM PROMÍTÁME V ČEŠTINĚ, NĚMČINĚ NEBO ANGLIČTINĚ DLE PREFERENCÍ.

Možné objednat zkrácenou školní verzi (60min.)

Válečná propaganda se již mnohokrát stala předmětem velkých děl, vzpurný učitel ruské základní školy nyní ukazuje její bezprostřední vpád do každodennosti.

Pavel „Paša“ Talankin je nadšený a oblíbený učitel na ruské základní škole. Má rád maloměstský život, nevstřícné počasí, a dokonce i špinavé paneláky. Jeho každodennost naruší válka, jíž se jako zaměstnanec výchovné instituce musí stát nástrojem.

Ocitá se uprostřed propagandistického aparátu, který pohlcuje celou společnost. Sám má mimo jiné za úkol vše s kamerou v ruce dokumentovat. Tento pokyn si však vyloží po svém a zaznamenává události tak, jak se skutečně dějí, nikoliv tak, jak by si je vojenský režim přál zobrazovat.

Snímek vznikl na základě materiálu, který Paša vynesl z Ruska, když pochopil, že začíná budit příliš pozornosti a že se kolem něj stahuje smyčka. Režijně ho zaštítil dánský dokumentarista David Borenstein. Vznikl tichý, intimní, a právě proto zdrcující obraz pokřivenosti vzdělávacího systému, potažmo celé země.

Po skončení druhé světové války stojí svět poprvé v dějinách před otázkou, jak soudit zlo v takové podobě. V troskách nacistického Německa začíná historicky první mezinárodní proces – norimberský tribunál. Do města přichází mladý americký vojenský psychiatr Douglas Kelley (Rami Malek), aby vyšetřil duševní stav nacistických pohlavárů, včetně samotného Hermanna Göringa (Russell Crowe). To, co mělo být jen rutinním vyšetřováním, se však promění v nečekaně osobní střet s mocí, zlem a vlastní vírou v lidskost. Kelley je postupně fascinován inteligencí i charismatem svého vězně a čím víc proniká do jeho psychiky, tím víc začíná zpochybňovat hranici mezi monstrem a člověkem. Mezitím soudní síň ožívá největším příběhem spravedlnosti 20. století – procesem vedeným hlavním žalobcem Robertem Jacksonem (Michael Shannon), který navždy změnil mezinárodní právo i náš pohled na vinu a odpovědnost. Režisér James Vanderbilt staví své napínavé historické drama nejen na autentických přepisech soudních výslechů, ale i na vnitřním konfliktu člověka, který se ocitl tváří v tvář nepochopitelnému zlu. Norimberg je silný, napínavý a zároveň hluboce lidský film o tom, že pravda může být stejně děsivá jako osvobozující.

Vstupné 100 Kč za žáka.
Režisér Mohammad Rasoulof byl těsně před útěkem z Íránu odsouzen k osmi letům vězení a bičování. Hlavní motivem jeho strhujícího a silného filmu je kdysi pevně semknutá rodina zničená politickými nepokoji. Iman, vyšetřující soudce Revolučního soudu v Teheránu, se potýká s nedůvěrou a vlastní paranoiou během toho, co celonárodní politické protesty postupně sílí a když záhadně zmizí jeho zbraň. Má podezření, že je do toho zapletena jeho žena Najmeh a dcery Rezvan a Sana, a proto doma zavede drastická opatření, která způsobí jen napětí a ničivou atmosféru. Postupně dochází k proměnám sociálních norem a vnitřních pravidel jejich rodinného života. Snímek s velkou odvahou ukazuje skutečné záběry z protestů "Ženy, život, svoboda", které vypukly po smrti Mahsy Amini v roce 2022 a také z následného brutálního a smrtícího zásahu ze strany režimu. Je to naléhavý a zdrcující film, který je odvážnou poctou těm, kteří se vzepřeli a stále vzpírají. (Film Europe)

Nominace na Oscary 2025:
Nejlepší zahraniční film

Dobový film Vlny režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu (Bontonfilm)

Středoškolský profesor a vášnivý historik Unai Eguía se společně s Antónem Gandariasem vydává napříč Evropou, aby zjistili více o osudu Antónova strýce, který beze stopy zmizel během druhé světové války. Pátrání, které je přivede z Baskicka až do Prahy, odhalí příběh někdejšího ředitele krematoria v pražských Strašnicích Františka Suchého a jeho syna. Těm se s nasazením vlastního života podařilo uchovat jména a popel více než 2 200 obětí nacistického režimu, které byly v krematoriu zpopelněny. Mezi nimi nachází Španělé i ztracené ostatky svých předků, po nichž byly před osmdesáti lety ve frankistickém Španělsku pečlivě zahlazeny všechny stopy. Dokumentární film odhalující tajemství strastiplné cesty hrdinů deportovaných do koncentračního tábora Hradištko u Prahy doplňují působivé animace. (i/o post)

V roce 1938 je ministr propagandy Joseph Goebbels na vrcholu své moci a popularita Hitlerovy politiky dosahuje bezprecedentních výšin. Diktátor nyní rozhodnými kroky směřuje k jisté válce. Goebbels se stává hlavním iniciátorem protižidovského pogromu a produkuje první antisemitské propagandistické filmy Žid Süß a Věčný žid. Film je příběhem největšího manipulátora všech dob, muže, který dokázal mobilizovat masy a formovat veřejné mínění tak, aby ospravedlnil brutální činy druhé světové války a genocidu milionů lidí. Jak snadno lze zneužít média k šíření dezinformací a ovládání mas, a co si z toho lze odnést pro další generace a současnou společnost? (Donart Film)

Berlín, 1942. Pro Hilde to bylo nejkrásnější léto – byla bláznivě zamilovaná do Hanse a radostně těhotná. Uprostřed vášně ale číhá velké nebezpečí. Hans se zapojí do protinacistického odboje se skupinou mladých lidí, kterým se později začne říkat „Rudý orchestr". Navzdory obrovskému riziku se Hilde k odboji také přidá, ale je zatčena gestapem a porodí svého syna ve vězení. 

Berlin 1942. Hilde hatte den schönsten Sommer - sie ist unsterblich in Hans verliebt und überglücklich, schwanger zu sein. Doch über all der Leidenschaft schwebt eine große Gefahr. Hans hat sich dem Widerstand gegen die Nazis angeschlossen, zusammen mit einer Gruppe junger Leute, die später die „Rote Kapelle“ genannt werden sollen. Trotz des enormen Risikos beschließt Hilde, ebenfalls aktiv zu werden. Doch sie wird von der Gestapo verhaftet und muss ihren Sohn im Gefängnis zur Welt bringen.

Lee Millerová (Kate Winslet) začala svou kariéru jako prominentní modelka, pohybující se v předních módních kruzích Paříže a New Yorku. V roce 1938 tráví dovolenou na prosluněném jihu Francie se svými nejbližšími přáteli z uměleckých kruhů. Soustředí se již výhradně na svou vlastní práci jako fotografka. Její osudovou láskou se stává anglický obchodník s uměním, Roland Penrose (Alexander Skarsgard). Hrozba války visí ve vzduchu a téměř přes noc se všechno v jejich každodenním životě zcela změní. Po přestěhování do Londýna Lee odmítá dělat, co se od žen během války očekává. Místo toho se rozhodne postavit patriarchátu a dokázat nemožné. Samotná se vydává na frontu v Evropě. Jako válečná korespondentka a fotografka pro magazín Vogue se ocitá v první linii nejkrutějších bojů druhé světové války. Její hluboké pochopení a empatie pro ženy a bezhlasé oběti hrozných zločinů jí umožní vytvořit snímky zachycující jak křehkost, tak nezlomnou zuřivost a lidskou schopnost přežít, existovat, bojovat, bránit se a žít. Lee je často vnímaná jako model a múza, ale její vnitřní síla, houževnatost, vášeň pro život a odvaha riskovat jí pomohlo vytvořit děsivě naléhavé snímky, které se nesmazatelně vryjí do historie. (Bioscop)

Ve velkém sále možnost projekce  s anglickými titulky.
Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři.

CinemArt monopol do 26. 10. 2033

Film je možné promítnout s anglickými titulky.

Film Roberta Sedláčka podle scénáře Evy Kantůrkové, film o nekompromisním studentovi, který přinesl krajní oběť v touze vyburcovat národ z okupační letargie. Jan Palach, jméno, které u nás zná každý. Film vypráví příběh posledních měsíců Palachova života, ukazuje cestu, na níž se z milujícího syna, oddaného přítele a citlivého, přemýšlivého studenta filozofie stala „pochodeň číslo 1“.

CinemArt monopol do 21. 8. 2028

I když jsou různě velcí, jeden je upovídaný a druhý místo povídání raději hraje na housle či harmoniku, jsou medvěd Ernest a myška Celestina nerozlučnými kamarády. Když se tak trochu i Celestininým přičiněním rozbijí Ernestovy zamilované housle, musí se vrátit do jeho rodné země Breptánie. Protože jen tam je dokáží opravit, je to totiž země hudbě a hudebníkům zaslíbená. Když však Ernest a Celestina do Breptánie navzdory všem překážkám dorazí, čeká je hodně nemilé překvapení. Něco se zásadně změnilo a pokazilo. Jakékoliv hraní na hudební nástroje nebo i jen pouhý zpěv jsou totiž v celé zemi zákonem zakázané a na dodržování tohoto nařízení dokonce dohlíží speciální policie! Ale Ernest a Celestina se tímto nesmyslem rozhodně nemíní řídit, zejména když se potkají s hrdinnými členy hudebního odboje. Společně se pokusí tuto nespravedlnost a nesmyslnost napravit, aby se do medvědí země vrátila nejen hudba ale i radost, kterou dokáže v každém probudit. (CinemArt)

Vstupné 100 Kč za žáka.
PROMÍTÁME V PŮVODNÍM ZNĚNÍ S TITULKY NEBO ČESKÉM DABINGU

Kde je Anne Franková začíná zázrakem: Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu. Kitty, ztracena v současném světě a znechucená nespravedlností, kterou musí snášet dětští uprchlíci, chce naplnit Annin odkaz. Svou upřímností předkládá poselství naděje a štědrosti adresované budoucím generacím. Po mezinárodně uznávaném filmu Valčík s Bašírem nominovaném na Oscara se režisér Ari Folman, držitel Zlatého glóbu, vrací se svým dalším animovaným rodinným filmem Kde je Anne Franková, adaptací mezinárodně oblíbené klasiky „Deník Anne Frankové“

Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Mikolášek je člověk bez odborného lékařského vzdělání, ale s nevšedním a nevysvětlitelným nadáním diagnostiko­vat a pomocí bylinek léčit nemoci, se kterými si ani doktoři nevědí rady. Jeho mimořádné schopnosti jsou však vykoupeny bojem s vlastními démony. Léčitelství je jeho vnitřní spásou a ochranou před sebou samým… (CinemArt)

Ukrajina, podzim 2013. Patnáctiletá vrcholová gymnastka Olga má před sebou tréninkový pobyt ve Švýcarsku, zemi svého otce, znamenající zásadní krok v kariéře přes evropský šampionát až na olympiádu. Politická situace v Kyjevě se však vyostřuje, Olžina matka, aktivistická novinářka, se přidává k tisícovkám demonstrujících na Majdanu, kde se pohybuje i Saša, Olžina výrazně politicky angažovaná bývalá kolegyně z ukrajinského týmu a kamarádka...

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Celovečerní film Havel přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie, Václava Havla, z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností. „Portrét státníka nečekejte,“ slibuje režisér Slávek Horák. Film se soustředí na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.  V centru všeho je pak neobvyklý, a o to silnější vztah s manželkou Olgou. Film Havel se odehrává mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Dějiny jsou ale až v druhém plánu, film Havel nabízí především velký, vzrušující a málo známý příběh, jakých není ve světě mnoho. (Bontonfilm)

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. 

Černá komedie Ztratili jsme Stalina dokonale zesměšňuje a odhaluje šílený komunistický režim a nejabsurdnější na tom je, že téměř vše v tomto filmu je založeno na skutečných událostech.

Projekce v rámci Das Filmfest 2026. Vstupné 100 Kč za žáka.
Promítáme v němčině s českými titulky nebo v českém dabingu.

 Rok 1979. Rozdělené Německo v čase vrcholící studené války. Dvě východoněmecké rodiny touží po normálním životě ve svobodné zemi a v utajení připravují velký plán útěku na západ. Jejich hlavními zbraněmi jsou odvaha a vynalézavost, díky nimž postaví horkovzdušný balón, se kterým se jedna z rodin pokusí přeletět do Západního Německa. Balón však těsně před hranicí havaruje a východoněmecká tajná policie Stasi nalezne stopy po tomto jejich nezdařeném pokusu o útěk. Okamžitě se rozeběhne vyšetřování a pátrání. Obě rodiny pod velkým časovým tlakem shání materiál a vyrábí nový balón, ale každým dnem se okruh policejního pátrání kolem nich zužuje, hrozí jim odhalení a zatčení. Začíná další nebezpečný závod s časem a s policií v patách. Dostanou ještě šanci na druhý pokus? (CinemArt)