Kino Art pro školy

Působivý příběh inspirovaný životem, dílem a fantazií spisovatele Franze Kafky, který dokázal fascinujícím způsobem předběhnout svou dobu. Vegetarián, workoholik, introvert, outsider, milenec v dopisech a úředník v noční můře. Franz je plný fantazie, humoru, bolesti, a vnitřního světa muže, který ve svých knihách definoval moderní existenciální úzkosti, a i sto let po své smrti zůstává zrcadlem našich nejhlubších strachů a tužeb. Režisérka Agnieszka Holland skládá kaleidoskop událostí z fragmentů, snů, dopisů a dochovaných příběhů. Vzniká tak smyslově intenzivní portrét muže, který nikdy nepřestal hledat sám sebe - a právě tím se dotkl něčeho podstatného v nás všech. (Bioscop)

V 15. století přichází kníže Vlad o svou milovanou ženu. Ve chvíli zoufalství se odvrací od Boha a přijímá prokletí nesmrtelnosti. Stává se temným hrabětem Draculou. Odsouzený k věčnému putování staletími nese tíhu lásky i viny, která ho nikdy neopustí. O čtyři století později, v Londýně 19. století, potkává ženu nápadně podobnou své zesnulé manželce. Setkání, na které čekal celou věčnost, se stává začátkem posedlosti, která mu může přinést spásu i zkázu. Režisér a scenárista Luc Besson přináší osobní a vizuálně strhující adaptaci jednoho z nejslavnějších mýtů světové literatury a filmu. Jeho Dracula: Příběh lásky je romanticko-hororové drama, které místo karikaturní podoby upíra zkoumá lidský původ a vnitřní bolest nesmrtelné bytosti. (Bioscop)

Ellen Hutterová (Lily-Rose Depp) by byla šťastná novomanželka, kdyby ji nepronásledovaly děsivé noční můry. Její muž Thomas (Nicholas Hoult) navíc musí pracovně vycestovat do divoké východní Evropy, aby zprostředkoval obchod pro tajemného hraběte Orloka (Bill Skarsgård). Koho by napadlo, že mezi cestou a sny existuje přímé pojítko, že se Hutterovi stali pěšáky ve šlechticově hře, jejímž cílem je rozšířit vládu absolutního zla po celém kontinentu? Navzdory neskutečným útrapám, kterými Thomas kvůli setkání s Orlokem projde, se mu nakonec podaří vrátit se domů. Jeho návrat ale neznamená vítězství. Ellen pomalu podléhá šílenství a temnota se smrtí se roztahují všude kolem. Na straně manželů stojí jen výstřední profesor Eberhart von Franz (Willem Dafoe), který ví, jak mocnému nepříteli čelí. Bude to na zastavení Nosferatu stačit? (CinemArt)

Projekce je technicky možná pouze ve velkém sále kina.

Film promítáme jen ve francouzském originále s českými titulky.

V roce 1930 létá Antoine de Saint-Exupéry coby poštovní kurýr do Argentiny. Když kdesi v Andách zmizí jeho nejlepší kamarád, vynikající pilot Henri Guillaumet, Saint-Ex se ho vydává hledat. Mise předem odsouzená k neúspěchu ho přiměje překonat sebe sama. A proměnit svou schopnost snít ve svou nejsilnější stránku.

Film má 178 min.

Marseille, 1815. Mladý lodní důstojník Edmond Dantes zažívá nejšťastnější obdobní svého života. Má se stát kapitánem a konečně se oženit s láskou svého života, krásnou Mercedes. Jeho úspěch ale u mnohých vzbuzuje žárlivost. Edmond se stává obětí zákeřného plánu. Ze dne na den je bez soudu uvězněn v kobce pevnosti If, bez naděje na propuštění. Jediný, s kým může Edmond mluvit, je Abbé Faria, vězeň z vedlejší kobky. Abbé se stává Edmondovým přítelem a učitelem. Před smrtí mu Abbé svěří tajemství o ztraceném pokladu. Po dlouhých čtrnácti letech utrpení, zoufalství a beznaděje se Edmondovi podaří uprchnout a najít poklad ukrytý na ostrově Monte Christo. Jediné, po čem Edmond Dantes touží, je zúčtovat se všemi, kteří ho zradili. Nyní, vyzbrojen obrovským majetkem, se bez slitování vydává na cestu pomsty... (Bioscop)

Projekce v rámci DasFilmfest 2026 (19. 10. až 12. 11.). Vstupné 100 Kč za žáka.
Díky síle lásky se stává poslední rok života Franze Kafky jeho nejšťastnějším. Nikdy předtím si nedovolil prožívat intimitu tak silně jako teď, zatímco trpí tuberkulózou a je závislý na své přehnaně pozorné rodině. Ale světaznalá Dora Diamantová ho přijímá takového, jaký je. A on přijímá ji. Setkávají se v roce 1923 na pobřeží Baltského moře, kde se on zotavuje a ona pracuje v židovském Volksheimu. Společně odjedou do Berlína, a když se Franzův zdravotní stav prudce zhorší, tak do sanatoria v Rakousku. Necelý rok po jejich setkání Kafka umírá. Vzpomínky na jejich společně prožitý čas však budou Doru formovat po zbytek jejího života. (Film Europe)

Projekce v rámci Das Filmfestu 2026 (19. 10. až 12. 11.). Vstupné 100 Kč za žáka.

Elfriede Jelinek – Jazyk urvaný ze řetězu

Film o Elfriede Jelinek, která jako první německojazyčná spisovatelka obdržela Nobelovu cenu za literaturu, staví do popředí autorčinu uměleckou hru s jazykem. Celovečerní dokument je mnohovrstevnatým, asociativním filmovým portrétem, který je plný protimluvů a který se přibližuje spisovatelčině technice jazykové montáže z její zcela vlastní perspektivy. Z díla Elfriede Jelinek předčítají přední rakouské a německé herečky. Dokument uvádíme u příležitosti letošních 80. narozenin autorky.

Jedná se o populární adaptaci slavného stejnojmenného románu (1813) britské spisovatelky Jane Austenové (1775–1817). 

Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... 

Filmová adaptace Jane Austenové Emma je věrným převyprávěním slavného satirického románu (1815). Snímek pracuje s ukazováním třídních rozdílů jednotlivých postav (zejména kontrast Emma x Harriet) ve velmi vizuálně přitažlivé podobě. Propracované kostýmy i prostředí může být vhodné i pro hodiny dějepisu (regentské období) či výtvarnou výchovu. Film může také rozvinout další debatu na téma podob filmových adaptací slavných románů a zejména jejich aktualizací pro současného diváka.

Na návštěvě u strýce v Zemianskom Podhradí potká Adéla, jediná dcera váženého šlechtice a majitele panství na Ostré Louce, neobyčejného muže. Učenec, filozof a básník Ludevít Štúr se bouří proti společenským poměrům v Uhrách a tím, že upozorňuje na politickou nespravedlnost, balancuje na hraně zákona. Navzdory zdravému rozumu se do něj dvacetiletá Adéla vášnivě zamiluje. Věří, že pokud se jí podaří být mu nablízku, tak jí tento hrdý a sarkastický muž lásku opětuje. Poskytne mu tedy dočasný domov ve svém zámečku, platí mu za jeho soukromé hodiny filozofie a využije vliv svého otce, aby Štúra zvolili do Uherského sněmu. Ve chvíli, kdy se zdá, že Adelině její plán začíná vycházet, vypukne revoluce a Štúr se dostane do víru událostí, které navždy změní Evropu i jejich osud. (CinemArt)

Román L. N. Tolstého líčí měnící se podobu carského Ruska. Popisuje soudobý život ruské šlechty a vztahy mezi postavami využívá k budování širšího politického a společenského kontextu. Filmové adaptace to často nerespektují a vytváří zjednodušující melodramata o Anně Karenině, která opustí svého manžela, aby mohla být se svým mladším milencem Vronským. Britský snímek z roku 2012 se odlišuje i tím, že je adaptací poměrně věrnou a prostor kromě Anny Kareniny dostávají i jiné postavy. 

Film velmi vhodnou formou seznámí diváky s klíčovým dílem ruské literatury a zároveň jim nabízí prostor pro širší uvažování o tématu filmových adaptací. Je filmem, který je přiznaně stylizovaný. Většina příběhu se přenáší na divadelní jeviště, nastolen je od začátku až taneční rytmus, herci se pohybují podle hudby v dlouhých sekvencích. Tato teatrálnost pomáhá přijmout příběh, který může být dnešním mladým divákům vzdálený, protože ukazuje zvyklosti,  které jsou již překonané. Problém společenských konvencí se dá ovšem ve své obecné rovině přenést i do současnosti.

Alegorický příběh poutníka (Oldřich Kaiser) nás spolu s jeho průvodci Všudybudem a Mámením (Jiří Lábus) doprovodí do podivuhodného světa lidí v Labyrintu o 350 let nazpátek. Právě tolik let uplynulo od úmrtí autora knižní předlohy filmu a jedné z největších osobností českých i evropských dějin Jana Amose Komenského. Ten v roli Poutníka kriticky nahlíží do nejrůznějších oborů lidské činnosti a povolání. Ačkoliv je Poutník na své cestě častokrát zklamán, strastiplné putování jej nakonec zavede až do jeho vlastního nitra – Ráje srdce, kde se setkává se samotným Bohem. Díky tomuto setkání Poutník konečně nalézá svůj vnitřní pokoj i štěstí a chopí se svého povolání. Stane se učitelem národů.

Podobně jako knižní předloha i tento film čerpá ze silných autobiografických  momentů pohnutého života Jana Amose Komenského a i přes dramatické životní události té doby nahlíží na lidské počínání s vtipem a nadhledem.