Kino Art pro školy

Když se Rick (Paul Rudd), v zapomnění upadající zpěvák svatební kabely, během jednoho vystoupení setká s vyhasínající hvězdou chlapecké kapely Dannym (Nick Jonas), sblíží je vztah k hudbě a noční jamování. Ale poté, co Danny přetvoří jednu z Rickových písniček v hit a tím znovu nakopne svou kariéru, vytáhne Rick do boje za autorství, které mu, jak je přesvědčen, právem náleží – přestože tím dává všanc vše, na čem mu záleží. Film SRDCOVKA scenáristy a režiséra Johna Carneyho (Sing Street, Once) je povznášejícím příběhem o hudbě, sebeúctě, přátelství, ale i dani, kterou si vybírají ambice.

České komponistce Vítězslavě Kaprálové bylo 22 let, když v roce 1937 odjela studovat hudbu do Paříže. O tři roky později kvůli nemoci umírá. Dokument pojatý jako dialog napříč časem a generacemi se vydává po jejích stopách. Krátké, ale intenzivní období skladatelčina života rekonstruuje pomocí archivních záběrů a dopisů plných bezprostředních dojmů, které mladá umělkyně sdílela se svou rodinou v Československu. Její odkaz paralelně ožívá díky nové generaci dirigentek, jako je Bianca Maretti, která s orchestrem nacvičuje některé skladby své předchůdkyně. Portrét Kaprálové se tak stává poctou všem ženám, které se vzdor jazykovým bariérám, předsudkům i svému původu dokázaly prosadit v prostředí klasické hudby. (MFDF Ji.hlava)

Působivý příběh inspirovaný životem, dílem a fantazií spisovatele Franze Kafky, který dokázal fascinujícím způsobem předběhnout svou dobu. Vegetarián, workoholik, introvert, outsider, milenec v dopisech a úředník v noční můře. Franz je plný fantazie, humoru, bolesti, a vnitřního světa muže, který ve svých knihách definoval moderní existenciální úzkosti, a i sto let po své smrti zůstává zrcadlem našich nejhlubších strachů a tužeb. Režisérka Agnieszka Holland skládá kaleidoskop událostí z fragmentů, snů, dopisů a dochovaných příběhů. Vzniká tak smyslově intenzivní portrét muže, který nikdy nepřestal hledat sám sebe - a právě tím se dotkl něčeho podstatného v nás všech. (Bioscop)

Promítáme ve francouzštině s českými titulky

  Paříž, 1896. Sarah Bernhardtová je barvitější než život sám a je uragánem protikladů. Jako u pravé jevištní divy se její svět točí kolem oslnivé záře reflektorů, opulentního bohatství a slastných skandálů. Ovládána prchavými náladami a vypjatými emocemi se dokonce soudí i z nemocničního lůžka. A je snad lepší moment, kdy se vrátit k její přelomové hvězdné kariéře v 19. století, než se ponořit do období, kdy se zotavuje po operaci? Dekadentní životopisný film Guillauma Niclouxe je zážitek jako žádný jiný: od výletů do exotických zvěřinců po pohlcující aféry – La Divine zůstává za všech okolností stejně okázalá jako rozmarná. Sarah Bernhardtová, mecenáška Alfonse Muchy, přítelkyně Victora Huga a „malá hvězda“ Alexandra Dumase, vzdorovala společenským očekáváním, zbožňovala vypjaté scény jevištního umírání a šokovala svůj klášter, kde byla vychovávána k životu jeptišky, vystrojením pohřbu pro její ještěrku. Niclouxův film barvitě líčí bouřlivý příběh Sarah Bernhardtové a je oslnivou kronikou herečky–chameleonky, která definovala celou generaci. (Film Europe)  

Jako režisérka vytvořila ikonografické obrazy. Po druhé světové válce se vždy snažila popírat svou ideologickou blízkost k nacistickému režimu a striktně odmítala jakoukoli souvislost mezi svým uměním oslavujícím krásu, zdraví a sílu a terorem režimu. Leni Riefenstahl povolila pouze jednu verzi své biografie, a to svou vlastní. Pozůstalost jedné z nejkontroverznějších žen 20. století však vypráví něco jiného. Soukromé filmy a fotografie, nahrané telefonní hovory s jejími společníky a osobní dopisy Jako první získali přístup k pozůstalosti čítajícící 700 krabic mnohokrát oceněný režisér dokumentárních filmů Andres Veiel a televizní novinářka Sandra Maischberger. Vzali si za cíl  nahlédnout hlouběji do života a díla kontroverzní umělkyně.

Co určuje hodnotu uměleckého díla? Jedna z nejvíc diskutovaných a zároveň nejhůř uchopitelných otázek současného trhu s uměním stojí v centru situační satiry Jana Strejcovského. Ze své pozice se nad tím zamýšlejí kontroverzní sběratel umění Robert Runták, galeristka Olga Trčková nebo intermediální umělec Jiří David. Z mozaiky sebevědomých výroků a nepravděpodobných setkání různých světů a názorů vyplývá, že roli hraje příběh, pověst, čas, vkus, emoce, trendy i kontakty. Nakonec jde ale hlavně o dohodu. Mezi tím, kdo umění vytváří, a tím, kdo za něj platí. S vírou a očekáváním publika si pohrává také film od Strejcovského. Možná sledujeme skutečnost, možná mystifikační provokaci. (MFDF Ji.hlava)

Anotace filmu:
Libuše Jarcovjáková je legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa, přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Z tisíců analogových fotografií a stránek osobních deníků vznikl v režii Kláry Tasovské formálně jedinečný dokument, který nadchl publikum na festivalu Berlinale. (Aerofilms)

Projekce spojená s workshopem v rámci RVP:
(UAK-VFV-002-ZV5-005  /  UAK-VFV-001-ZV9-002  /  UAK-VFV-001-ZV9-003)
Workshop experimentálního videa,  připravený lektory z Audiovizuálního HUBu, kombinuje výrazové prostředky umělecky pojatého filmu Ještě nejsem, kým chci být, který žáci před workshopem zhlédnou. Film otevře téma vlastního příběhu a světa, ve kterém neustále čelíme různým výzvám. Účastníci workshopu se naučí nahrát voiceover a spojit jej s vlastní vizuální stopou, která je vytvořena pomocí stop motion animace. Důraz je kladen na práci s obrazem a audiem a rozdílem v doslovně řečeným příběh a naopak s možností otevřené interpretace, která vede k vlastnímu názoru.

Doporučený věk: 14-18 let

Časová dotace: projekce: 90 min., workshop: 3 hodiny

Vstupné 100 Kč za žáka. Učitelský doprovod zdarma.

Promítáme ve francouzštině s českými titulky

Pokračování filmu Bratři Lumiérové odhaluje další stovku filmů z dílny bratrů Lumièrových, všechny bezchybně zrestaurované, a za cíl si klade především hlouběji prozkoumat jak historii technologických počátků, tak stvrzení důležitosti fenoménu kinematografie ve světě. Po velkém úspěchu a celosvětovém uvedení svého filmového předchůdce potvrdí tento celovečerní snímek divákům bez výjimky, že kořeny největších a nejkrásnějších děl v dějinách kinematografie tkví v jejích počátcích, které jsou niterně spjaty s Francií a zároveň jsou v pravém slova smyslu mezinárodní. Soundtrack čerpá z díla skladatele Gabriela Faurého, současníka bratří Lumiérů. Film konceptuálně vytvořen Thierrym Frémauxem, generálním ředitelem Institutu Lumière a uměleckým ředitelem filmového festivalu v Cannes, který jím zároveň provází jako vypravěč. (Film Europe)

Charlese Aznavoura opravdu nic nepředurčovalo k úspěchu: pocházel z chudé přistěhovalecké rodiny, byl spíše malého vzrůstu a měl zastřený hlas. Díky usilovné práci a zcela výjimečnému odhodlání se z něj stala legenda francouzského šansonu a jeden ze symbolů francouzské kultury.

Příběh o tom, jak se Andy Warhol, syn slovenských imigrantů v USA, stal ikonou 20. století a zařadil se mezi pár osobností, které měly globální přesah a kompletně změnily náhled na umění. Jeho životní příběh je fascinující, z věčně neduživého chlapce žijícího ve slovanském ghettu v Pittsburghu se stal jedním z nejvlivnějších umělců všech dob – mezi osobnosti, se kterými spolupracoval, patří mimo jiné Marilyn Monroe, John Wayne, Mick Jagger nebo Liz Taylor. Jak se mu podařilo dosáhnout až na vrchol uměleckého světa a co nejvíce ovlivnilo jeho tvorbu? Málo se ví o tom, jak velký vliv na jeho tvorbu měla rusínská kultura a zejména hluboká víra v Boha, ke které se obracel až do své smrti. První část filmu se ale vrací do dávné minulosti, kdy z chudých částí Zakarpatské Rusi a východu Slovenska odcházely stovky mužů i žen za prací do Ameriky a dalších částí světa. Byli mezi nimi i Ondřej Varchola a jeho žena Julie, budoucí rodiče Andyho Warhola. Věděli, že jim se amerického snu dosáhnout nepodaří, zasvětili ale celý život tomu, aby vybudovali lepší podmínky pro svého syna, kterému se tak již v útlém věku otevřely dveře do světa umění. (Aerofilms)

Světoznámý dražitel a český Američan Nicholas Lowry přilétá z New Yorku do Prahy, aby v roli vášnivého sběratele zmapoval, co zformovalo a definuje českou národní identitu. Putování po České republice ho zavádí do ikonických míst grafického designu včetně Zlína, Litomyšle, Brna či Plzně, kde zkoumá nejen dílo Tomáše Bati, Josefa Váchala, Alfonse Muchy, Ladislava Sutnara, ale i slavné plzeňské pivo. Cesty svérázného průvodce v tartanovém obleku vedou také na jižní Moravu za estetikou vinných etiket, vydává se na trampský výlet po značených trasách Klubu českých turistů, potkává i současnou generaci tvůrců, jako jsou Petr Babák, Martin Pecina nebo Aleš Najbrt. A skrze rozkrývání české identity se Nicho dostane i blíže ke svým vlastním kořenům – jeho prastrýc v Praze založil továrnu Primeros, která také promluvila do historie české grafické identity. (Bontonfilm)

Vynálezce je rodinná pohádka od tvůrců Ratatouille. Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci (Jiří Korn). Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. "Jaký je smysl života"? (Donart Film)

Italská renesance dala světu umění celou řadu významných a dodnes působivých uměleckých děl i jmen. Malíř Pietro Perugino stojí sice poněkud ve stínu svých slavnějších současníků a žáků, pro vývoj dobového umění je ale nesmírně důležitý a jeho fresky najdeme například i na stěnách Sixtinské kaple v Římě. Dokument Perugino – věčná renesance si odbyl světovou premiéru v roce, kdy si připomínáme pět set let od umělcova úmrtí. Upomíná tím jeho odkaz a vliv – byl učitelem velikánů jakými byli Leonardo da Vinci, Michelangelo nebo Raffaelo. Příběhem tohoto výjimečného umělce své doby provází italský herec Marco Bocci a společně s diváky se nechává okouzlovat díly italské renesance v detailech, které není za běžných okolností v galeriích možné spatřit. K tématu hovoří řada historiků a před divákem vzniká plastický obraz života nesmírně nadaného člověka a jeho doby. (Aerofilms)

Film promítáme ve francouzštině s českými titulky.

Mladá novinářka (Anaïs Demoustier) se pokouší pořídit rozhovor s extravagantním umělcem Salvadorem Dalím. Toho ovšem ledajaký rozhovor nezajímá – leda když u toho bude velká kamera a velký štáb. Komedie surrealistická a úžasné stejně, jako ty nejlepší Dalího obrazy. 

Dokumentární film Nesmrtelní – zázraky Egyptského muzea ukazuje v nevídaných detailech vybrané exponáty z Egyptského muzea v Turíně – nejstaršího egyptologického muzea na světě, založeného v roce 1824, jehož sbírka v současnosti obsahuje přes 30 tisíc předmětů. Sfingy, kolosální sochy, drobné amulety a sarkofágy vyprávějí příběh téměř 4000 let staré historie a připomínají ty nejvýznamnější objevy, které nám dodnes pomáhají poodkrývat život a rituály starověkého Egypta. Snímek představuje nejenom krásy turínského muzea, ale společně s odborníky nahlédneme i do muzea v Káhiře, Berlíně a Londýně. I tam se totiž nachází největší egyptské poklady, maska faraona Tutanchamona, Rosettská deska nebo busta královny Nefertiti, jejíž tajemná krása fascinuje dodnes. (Aerofilms)

Cesta za krásou barokního Říma, kdy byl centrem západního umění a kde musel být každý malíř, sochař nebo architekt ambiciózní. Dokument Borromini a Bernini – výzva k dokonalosti zachycuje příběh nejslavnějšího uměleckého soupeření všech dob, rivalitu mezi Borrominim a Berninim, ale také příběh Borrominiho soupeření se sebou samým. Byl tak pohlcen svým uměním, až ho proměnilo v démona, který jej sžíral zevnitř a donutil ho zvolit si smrt, aby dosáhl věčnosti. Borromini se připravil o všechno, aby se mohl vydat za svým snem: dobýt Řím. Sledujeme příběh architektonické revoluce osamělého mistra, který navždy změnil podobu Říma tím, že se vydal na hranici svých možností. Bojoval s konvencemi a předsudky. S pokorou se učil z minulosti, aby mohl vystavět budoucnost. Ve filmu jsou zachycena slavná římská místa jako Palazzo Barberini, Berniniho baldachýn v Bazilice svatého Petra, kostely San Carlo alle Quattro Fontane, Sant'Andrea al Quirinale, Bazilika svatého Jana Lateránského, Fontána čtyř řek na náměstí Piazza Navona, Svatopetrské náměstí či Hadriánova vila. (Aerofilms)

Vídeň, 1912: Alma Mahler, mladá a bohatá vdova po zesnulém Gustavu Mahlerovi, které leží u nohou celá vídeňská smetánka. Alma však nesnáší konvence. Začne se zajímat o enfant terrible umělecké scény, expresionistického malíře Oskara Kokoschku, který svými radikálními díly vyvolává skandály. Rozvine se vášnivý románek, v němž se střetnou různé životní plány. Oskar považuje Almu za svou múzu, je žárlivý a majetnický. Alma má však vlastní umělecké a skladatelské ambice v době, kdy to pro ženu není obvyklé. Rozpoutá se hra o moc a závislost, která Almu a Oskara přivede na pokraj sebezničení.

Wien, 1912: Nach dem Tod von Gustav Mahler liegt Alma Mahler, der jungen und wohlhabenden Witwe des Verstorbenen, die feine Gesellschaft Wiens zu Füßen. Doch Alma verabscheut die Konvention. Ihr Interesse gilt dem „enfant terrible“ der Kunstszene, dem expressionistischen Maler Oskar Kokoschka, der mit seinen radikalen Arbeiten für Skandale sorgt. Es beginnt eine leidenschaftliche Affäre, bei der unterschiedliche Lebensentwürfe aufeinanderprallen. Oskar betrachtet Alma als seine Muse, ist eifersüchtig und besitzergreifend. Doch Alma hat selbst Ambitionen als Künstlerin und Komponistin in einer Zeit, in der das für eine Frau nicht üblich ist. Ein Spiel um Macht und Abhängigkeit entsteht, das Alma und Oskar an den Rand der Selbstzerstörung führt.

Projekce v rámci Das Filmfestu 2026 (19. 10. až 12. 11.). Vstupné 100 Kč za žáka.

Elfriede Jelinek – Jazyk urvaný ze řetězu

Film o Elfriede Jelinek, která jako první německojazyčná spisovatelka obdržela Nobelovu cenu za literaturu, staví do popředí autorčinu uměleckou hru s jazykem. Celovečerní dokument je mnohovrstevnatým, asociativním filmovým portrétem, který je plný protimluvů a který se přibližuje spisovatelčině technice jazykové montáže z její zcela vlastní perspektivy. Z díla Elfriede Jelinek předčítají přední rakouské a německé herečky. Dokument uvádíme u příležitosti letošních 80. narozenin autorky.

Martin Scorsese se snímkem Hugo zařadil do početné skupiny režisérů, kteří po mnoha (leckdy brutálních) snímcích pro dospělé, natočili film pro děti. Hugo a jeho velký objev je adaptací populární dětské knížky, která je nejen variací na Olivera Twista, ale zároveň okouzlující poctou kinematografii. Hugo (Asa Butterfield) je vynalézavý a zvídavý chlapec, kteří po otci zdědí mechanického (avšak neživého) robota. Klíč k němu má jeho nová kamarádka (Chloe Grace Moretz), o kterou se stará nerudný prodavač (Ben Kingsley). Ale i prodavač skrývá podivnou minulost.

  FILM PROMÍTÁME V ČEŠTINĚ NEBO ANGLIČTINĚ S ČESKÝMI TITULKY.  

Celovečerní snímek o malíři Vincentu van Goghovi S láskou Vincent (Loving Vincent) navazuje na slova samotného génia, který jednou pronesl, že „může komunikovat pouze skrze své malby“. Byl natočen kombinací hraného filmu a animace originálních olejomaleb. Přesněji řečeno 66 960 originálních olejomaleb vytvořených 125 umělci z celého světa podle 94 původních van Goghových děl. Slovy tvůrců by „rozložené obrazy dokázaly pokrýt celý Londýn nebo Manhattan“. Jedná se o první film svého druhu na světě. Předlohou pro animované obrazy jsou hrané scény se skutečnými herci. V obsazení figurují jména jako Saoirse Ronan, Aidan Turner nebo Helen McCrory. Scénář vznikl na základě 800 van Goghových dopisů adresovaných především jeho bratrovi. Příběh začíná v červenci 1890, kdy se van Gogh léčící se z deprese postřelí do hrudníku a o dva dny později, ve svých 37 letech, na následky tohoto zranění umírá. Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy zcela objasněny.

Hrdinský příběh těch, kteří riskovali své životy při nebezpečné záchraně symbolu Paříže. Nervy drásající snímek režíroval držitel Oscara a matador světové kinematografie Jean-Jacques Annaud, který má na svém kontě filmy Jméno růže, Nepřítel před branami či Sedm let v Tibetu. Film v neúnavném tempu rekonstruuje události 15. dubna 2019, kdy katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny a celý svět toho byl v přímém přenosu svědkem. Spolu s hasiči se vydáváme do míst, která zůstala divákům obrazovek skrytá – přímo do nitra hořící budovy. Snímek tak nabízí téměř fyzický zážitek, který nikoho nenechá chladným. Režisér a scenárista snímku Jean-Jacques Annaud se soustředí na věrohodné zachycení boje s nekontrolovatelným živlem, ale především upozorňuje na nezměrnou odvahu a obětavost záchranných sborů. Bez jejich nasazení by nejznámější katedrála světa lehla popelem. (Bioscop)

Film vypráví o Francii v době Krásných časů (Belle Époque), a to optikou dívky, která se rozhodne rozluštit několik záhad (krádeže, zmizelé dívky). Spolu se svým kamarádem Orelem pátrá, přitom se i učí a publikum s ní, protože se dostává do slavných francouzských míst (Eiffelova věž, Moulin Rouge) a naráží na důležité osobnosti historie Francie: vědkyni Marii Curie, trojici malířů Picassa, Moneta a Renoira, spisovatele Marcela Prousta. 

  Příběh Clauda Moneta, jednoho z nejslavnějších umělců všech dob, vyprávěný jeho vlastními slovy. Prostřednictvím dopisů a dalších osobních písemností přináší film nový, svěží pohled na muže, který svým obrazem Imprese, východ slunce stál u zrodu impresionismu a stal se patrně nejvlivnějším umělcem 19. a počátku 20. století. Monetův život je poutavým příběhem o muži, který se za svými sluncem zalitými obrazy potýkal s pocity deprese, osamělosti a dokonce i se sebevražednými myšlenkami. Jak se však jeho tvorba vyvíjela a jeho láska k zahradničení zrodila nádhernou zahradu v Giverny, odhalují se i jeho humor, bystrý úsudek a radost ze života. Film, natočený přímo na místech, kde Monet maloval, představuje jeho nejslavnější díla skrze pohlcující umělecký zážitek. (Pannonia Ent.)  

    Nabídku dalších uměleckých dokumentů najdete na stránkách distribuce Pannnonia: https://www.pannonia-entertainment.eu/category/eos/

    Velkolepé Michelangelovy sochy a malby se nám zdají být dobře známé, co ale opravdu víme o tomto mistrovi renesance? Michelangelova genialita je patrná ve všem, na čem pracoval. Nádherná a rozmanitá díla jako majestátní socha Davida, dojemná Pieta v Bazilice svatého Petra i jeho mimořádný stop Sixtinské kaple nám berou dech dodnes. Michelangelo – láska a smrt představuje filmovou výpravu od evropských salónků přes velkolepé kaple až po nejprestižnější muzea Florencie, Říma a Vatikánu. Hledá porozumění jeho bouřlivého života, jeho vztahu k současníkům i jeho nesmrtelného odkazu. Skrze komentáře odborníků, úchvatné vizuály i Michelangelova vlastní slova tak film přináší svěží pohled na jednoho z největších umělců renesance. (Pannonia Ent.)    

  Nabídku dalších uměleckých dokumentů najdete na stránkách distribuce Pannnonia: https://www.pannonia-entertainment.eu/category/eos/

Projekce v rámci Das Filmfest 2026 (19. 10. až 12. 11.) Vstupné 100 Kč za žáka.

Tento biografický film představuje životní dráhu a kariéru jedné z nejvýznamnějších rakouských malířek, Marie Lassingové (1919–2014). Prostřednictvím svých expresivních a gestických obrazů, které zaujmou výraznou barevností, zkoumala vlastní tělesnost a je považována za průkopnici feministického umění. Její těžké dětství a nedostatek mateřské lásky ovlivnily její celoživotní přístup k mezilidským vztahům. Citlivý a vizuálně působivý film, protkaný skutečnými záběry Lassingové, se zabývá překážkami, s nimiž se umělkyně musela vypořádat ve světě ovládanemém muži.

Film můžeme promítat pouze ve velkém sále Kina Art.

Rok 1975, Kolín nad Rýnem. Osmnáctiletá Vera Brandes (Mala Emde) – odvážná rebelka s duší producentky – se rozhodne uskutečnit nemožné. Navzdory odporu rodičů a všem překážkám rezervuje prestižní Kolínskou operu, aby zorganizovala koncert svého snu. Na pódium přivádí jazzového génia Keitha Jarretta (John Magaro). A i když všechno směřuje k fiasku – vadný klavír, únava, technické potíže – stane se zázrak. "The Köln Concert", improvizace, která vznikla z čisté energie okamžiku, se stane nejprodávanějším jazzovým sólovým albem všech dob. S více než čtyřmi miliony prodaných kopií a ikonickým bílým obalem se zapsalo do historie jako hudební zjevení, které ovlivnilo generace posluchačů i umělců. Film Köln 75: Koncert století není jen o hudbě – je o síle víry v sen, o odvaze riskovat a o okamžiku, který změnil svět. (Bioscop)

    Ponořte se do živé představivosti skutečného vizionáře. Kým byl Hieronymus Bosch? Proč jeho podivuhodné a fascinující obrazy dnes oslovují lidi víc než kdy dřív? Jak dokázal propojit svět středověku a renesance? A odkud pramenila jeho nekonvenční a nadčasová tvorba? Film přináší unikátní prohlídku výstavy „Jheronimus Bosch – Visions of Genius“ z Het Noordbrabants Museum na jihu Nizozemska. V Boschově rodném městě byly u příležitosti 500. výročí jeho úmrtí shromážděny skoro všechny jeho dochované malby a kresby, které přilákaly bezmála půl milionu návštěvníků z celého světa. Snímek odhaluje také jeho fascinující život i různé detaily a příběhy, které tvorbu tohoto tvůrčího génia představují v novém světle. (Pannonia Ent.)    

Nabídku dalších uměleckých dokumentů najdete na stránkách distribuce Pannnonia: https://www.pannonia-entertainment.eu/category/eos/