Kino Art pro školy

  Pět let zaznamenávala mladá režisérka Pepa Lubojacki emotivní příběhy vlastní rodiny. Proč závislost připravila jejího milovaného bratra a dva bratrance o vztahy, pocit bezpečí, zdraví i střechu nad hlavou? A co když za tím vším nestojí závislost samotná, ale něco, co začalo daleko dřív? Neotřelý mix intimních deníkových záběrů, oživlých fotografií, stylizovaných vzpomínek a grafických koláží dělá z filmu originální zážitek, který je syrový i hravý zároveň. Jako režisérka a sestra Pepa stojí před otázkou, na kterou neexistuje snadná odpověď: kde končí láska a začíná kontrola? Zachraňovat, nebo nechat jít? Brutálně upřímný snímek získal na Berlinale cenu za nejlepší dokumentární film. (Aerofilms)  

„Muž z budoucnosti“ přichází do restaurace v Los Angeles, kde musí získat přesnou kombinaci nespokojených zákazníků, aby se k němu přidali na jednodenní výpravu za záchranou světa před smrtící hrozbou zločinecké umělé inteligence. (Continental Film)

  Pět zastávek, stovky odsouzených a jedna palčivá otázka: Dá se nekonečný koloběh návratů za mříže zastavit? Dokumentární film Derecediva sleduje turné kapely Highland po českých věznicích, které není jen o hudbě, ale o odkrývání témat, která české vězeňství dlouhodobě tíží. 

Celovečerní film Zápisník alkoholičky vypráví dramatický příběh mladé ženy bojující se závislostí na alkoholu. Hlavní hrdinkou (byť se jako hrdinka mnohdy nepůsobí) je mladá maminka, která se rozhodla nevzdat, nastoupit léčbu a bojovat se svým démonem i o svou rodinu. Jak těžké je si problém s pitím přiznat? Proč není překážkou závislosti ani malé dítě? Kde vzít sílu se léčit a co následuje poté? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá autentická a upřímná filmová zpověď abstinující alkoholičky. (Bontonfilm)

Dva břídilové Albert (Pio Marmaï) a Bruno (Jonathan Cohen) mají za sebou těžký rok. Jsou zadlužení až po uši, nemají kde bydlet a jejich partnerky je opustily. Kvůli chipsům a pivu zdarma se proto klidně přidají ke skupině mladých aktivistů v čele s okouzlující dívkou přezdívanou Kaktus (Noémie Merlant). Mezi transparenty a kouřem z dýmovnic najdou čerství přátelé příležitost k nekalým kšeftíkům a později také lásku a energii k novým začátkům. Prověřené duo Olivier Nakache a Eric Toledano (Nedotknutelní) natočilo nekorektní francouzskou komedii, která si nebere servítky s žádnou generací. (Aerofilms)

Příběh Renfielda (Nicholas Hoult), Drákulova věčně oddaného a neustále ponižovaného služebníka. Renfield je nucen shánět pro svého historicky nejnarcističtějšího pána (Nicolas Cage) požadovanou kořist a splnit každý jeho příkaz, bez ohledu na to, jaké ponížení při tom zažívá. Ale teď, po staletích otroctví, Renfield zjišťuje, že existuje život i mimo stín tohoto Pána temnot. Kdyby jen dokázal přijít na to, jak ukončit svou závislost na jeho vůli. (CinemArt)

Hlavní postava Alex v podání Adama Mišíka prodává ten nejlepší kokain v Praze, dealování chce ale jednou provždycky nechat. Jeho snem je prorazit v rapu a nahrát svůj vlastní banger. Navíc se s ním rozchází jeho holka a chce jí dokázat, že na to má. Tahle noc je pro změnu jako dělaná. Kamarád Láďa totiž pro feat zařídil rappera Barracudu, a to znamená vstupenku mezi top hráče. Jenže tahle vstupenka nebude levná a Alex s Láďou musí během pár hodin sehnat hromadu peněz. Vyrážejí proto na šílenou a adrenalinovou jízdu nočním městem, aby prodali všechny drogy, co doma ještě našli.

Film je určen spíše pro starší dospívající, tito již mají řadu informací o problematice psychotropních a návykových látek, a to jak ze zdrojů oficiálních (programy primární prevence ve školách apod.), tak z filmů, literatury, internetu. Ve filmu Banger se objevují témata a informace, které mohou dobře posloužit ve smyslu terciární prevence (harmreduction) – tedy minimalizace rizik, pokud se již člověk do kontaktu s psychotropními látkami dostává (nebo do prostředí, kde se látky užívají). Například možnost zjistit rizikovost kombinací látek v tabulkách, apel na to nenechávat nikoho pod vlivem látky bez dozoru (ve filmu zobrazené riziko aspirace končící fatálně), varování před tzv. „rape dugs“ (ve filmu zmíněné GHB).
Film nevyznívá návodně ve smyslu pobízení k užívání psychotropních látek, zobrazuje s nimi spojená rizika. Může dobře posloužit jako podklad pro další rozhovory s dospívajícími o tématu, které mohou posílit zdravé a odpovědné chování.

Mgr. Jana Adámková, klinický psycholog

Devatenáctiletý Adam (Josef Trojan) je pacientem protialkoholní léčebny. Ocitá se tak na místě, které si většina lidí spojuje s už staršími, profesionálními opilci. Jenže realita je jiná. Alkoholově závislými se stávají čím dál častěji i velmi mladí lidé. Stačí k tomu málo. Adam měl život před sebou. Zbývalo mu jen dodělat maturitu, poslat přihlášku na vejšku. Ale to nespěchalo, byly to hlavně správné časy na pořádnou pařbu s partou, na rande s holkou nebo na pivko či něco ostřejšího s kámošem. Adam byl přesvědčený, že má všechno pod kontrolou. Pití vnímal jako účinný lék proti nudě, připadal si po něm mnohem odvázanější a vtipnější. A jeho rodiče? Ti byli v pohodě a díky bohu si ho moc nevšímali. Jenomže pak se to podělalo a přišel nevyhnutelný průšvih. Adam se nedobrovolně dostal do léčebny. Zde přísnému odvykacímu režimu zpočátku vzdoruje, setkává se s dalšími pacienty a s jejich životy poznamenanými alkoholovou závislostí. Negativní postoj k léčbě a v podstatě i k vlastnímu životu Adamovi vydrží do chvíle, než se sblíží s empatickým terapeutem. Nehostinné prostředí léčebny se pro Adama mění v útočiště a postupně se stává místem sebereflexe nedávné události, která nenávratně změnila jeho život. (CinemArt)