Anna Karenina

pro školy

Román L. N. Tolstého líčí měnící se podobu carského Ruska. Popisuje soudobý život ruské šlechty a vztahy mezi postavami využívá k budování širšího politického a společenského kontextu. Filmové adaptace to často nerespektují a vytváří zjednodušující melodramata o Anně Karenině, která opustí svého manžela, aby mohla být se svým mladším milencem Vronským. Britský snímek z roku 2012 se odlišuje i tím, že je adaptací poměrně věrnou a prostor kromě Anny Kareniny dostávají i jiné postavy. 

Film velmi vhodnou formou seznámí diváky s klíčovým dílem ruské literatury a zároveň jim nabízí prostor pro širší uvažování o tématu filmových adaptací. Je filmem, který je přiznaně stylizovaný. Většina příběhu se přenáší na divadelní jeviště, nastolen je od začátku až taneční rytmus, herci se pohybují podle hudby v dlouhých sekvencích. Tato teatrálnost pomáhá přijmout příběh, který může být dnešním mladým divákům vzdálený, protože ukazuje zvyklosti,  které jsou již překonané. Problém společenských konvencí se dá ovšem ve své obecné rovině přenést i do současnosti.