Zahrada

Baruch Spinoza byl středověký filozof, který - navzdory tomu, že bývá považován za krajního racionalistu - vycházel z předpokladu nekonečnosti Boha, který je součástí jednoho celku a nic vedle něj již není. Baruch je taky kočka hlavního hrdiny Jakuba, který se před (velko)městskými problémy (nenaplňující vztah s vdanou Terezou i práce, generační neporozumění s otcem) uchýlí do dědova opuštěného domu na venkově. Tam se potkává s éterickou dívkou, díky které svůj pobyt prodlouží.

Slovenský filmař Martin Šulík natočil v polovině devadesátých let Zahradu, která získala Zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a z jedenácti nominací na Českého lva jich šest tzv. proměnila (film, režie, výtvarný počin, scénář a vedlejší herec - Marian Labuda st.). Zařazení do programového dvou-bloku Volání boží divočiny se nabízí nejenom díky tomu, že hlavní postava ztvárněná Romanem Luknárem utíká před shonem města na venkov, ale i proto, že Martin Šulík byl zjevně inspirován tvorbou Andreje Tarkovského, jemuž v Zahradě vzdává hold od obrazových kompozic až po konkrétní citace/parafráze zejména ze Zrcadla.