Tina a Vore

Podle povídky Johna Ajvide Lindqvista, autora kultovního upírského sociálního dramatu Ať vejde ten pravý, íránský režisér Ali Abbasi natočil svou celovečerní druhotinu Tina a Vore. Oproti Ať vejde ten pravý není nadlidskými schopnostmi nadaná dospívající dvojice, kterou z kolektivu vyčleňuje jejich touha sát lidem krev (doslova), ale i kvůli vzhledu samotářská Tina, která má zvýšenou schopnost čenichat (taktéž doslova). Ideálně se proto hodí na práci celní úřednice, která nalézá ilegální zboží u lidí cestujících přes hranice. Vše se zkomplikuje, když narazí na Voreho, který je možný pachatel trestného činu… a ke kterému pociťuje náklonnost.

Ali Abbasi Tina a Vore označuje za “nordic realism”, tj. určitou odpověď na scandi noir, která je svým naturalismem méně divácky vstřícná, přestože si zachovává společenskou relevantnost a kritičnost. Letošní švédský vyslanec na 91. ročník Oscarů byl uveden na několika světových festivalech, oceněn byl například v Cannes (sekce Jistý pohled), Jeruzalémě (Zvláštní uznání “za unikátnost a originalitu, která překvapovala víc než u jiných filmů v soutěži”) a Mnichově (Nej. film pro etablujícího se režiséra mj. za “rozrušování konfortu jistot a norem i přesvědčení”). (Marek Slovák)