Persona

„Strašně obdivuji umělce a zdá se mi, že umění má v životě zásadní význam hlavně pro lidi, kteří mají potíže, ať už jakékoliv.” (Alma z Persony) „...umělci jsou zpravidla ve své nesmírné nadutosti mnohem nudnější než ti, kteří čekají na útěchu. Nelíbí se mi ten uctivý a pokorný postoj k umělcům, kteří by si spíše zasloužili pořádně nakopat do zadku!" (Ingmar Bergman o Personě)

Herečka, která přestala sama od sebe mluvit, tráví čas na chatě spolu se svou ošetřovatelkou. Málokterý film si zasluhuje takovou pozornost jako Persona. V ní Ingmar Bergman dotáhl do krajnosti nejen vlastní poetiku, ale také možnosti kinematografie dovedl na pomezí tvořivosti a (sebe)destrukce. Persona neovlivnila „jen” umělecké filmy o rozpadu vztahů, ale její vliv lze vytušit i na takovém punku jako Tetsuo (1989).