Následky lásky

Následky lásky jsou postavené na (na první pohled obehraném) námětu pozdní lásky, která dostihne nevýrazného padesátníka Titty Di Girolama. Hlavní hrdina působí usedle, nevýrazně a šedivě, ale zdánlivou banálnost námětu a nevýraznost postavy přebíjí režie Paola Sorrentina, který dokázal nově restartovat koncept evropského auteurského filmu a zručně se vypořádat s ruinami šedesátých let i s žánrovými stereotypy. Následky lásky tak jen zdánlivě nabízí typický umělecký film – ve skutečnosti tento koncept sebevědomě dotahují a ocitají se rovnýma nohama v současnosti.

Sorrentino má na svém kontě již šest celovečerních filmů, ale právě jeho druhý film Následky lásky byl klíčový pro jeho karieru a přitáhl pozornost publika a kritiky. Snímek se v roce 2004 ucházel o Zlatou palmu v Cannes, v Itálii pak získal několik národních cen - Donatelových sošek (mj. za nejlepší film, za režii, scénář a kameru).

Statut hvězdného evropského režiséra Sorrentino potvrzuje následujícími filmy, které byly uvedeny v Cannes nebo nominovány na Oscara. Ať už se jedná o film Božský (2008), provokativní portrét italského politika G. Andreotiho, zadumanou road movie Tady to musí být (2011) se Seanem Pennem v hlavní roli nebo Velkou nádheru (2013), pokaždé se jedná o nezapomenutelný zážitek.

(Miloš Henkrich)