Mikrob a Gasoil

Nejen milovníkům filmového surrealismu v mezích žánru netřeba představovat filmového výtvarníka Michela Gondryho. Tento hravý francouzský tvůrce, jenž svoji originalitou rozradostňoval videoklipovou scénu 90. let (viz Björk či Daft Punk), přesedlal na přelomu tisíciletí na hranou celovečerní tvorbu. Tento vizuální mág započal svoji dráhu tvorbou vyzrálého, sofistikovaného, leč výrazně svěžího psychologického dramatu (Věčný svit neposkvrněné mysli – 2004), aby postupně „dospěl“ k přímočařejší komediální poloze (Mikrob a Gasoil – 2015). Jisté vysvětlení můžeme nalézt v rané spolupráci s neméně svébytným americkým scenáristou Charliem Kaufmanem. Pozdější snímky si totiž Gondry psal většinou sám a projevovala se v nich právě režisérovi vlastní hravá infantilita. Taktéž se málokdy stává, aby evropský režisér začal svoji filmovou kariéru pro většinu režisérů vysněnou americkou produkcí, aby nakonec přesedlal k čistě autorskému evropskému filmu.

Výstřední teenage roadmovie nás vnáší do světa dvou dospívajících outsiderů nechtěně přezdívaných jako Mikrob a Gasoil. Právě nevšední, leč přehlížená kreativita svede tyto kluky dohromady v jejich bláznivém nadšení pro dobrodružství. Výsledkem společného úsilí není nic menšího než podomácku vyrobená motorizovaná kůlna, se kterou se mladí dobrodruzi rozhodnout procestovat celou Francii. A to vše jak jinak než během letních prázdnin.

(Tomáš Hlaváček)