Jak to bylo

Píše se rok 1988 a práce nadějného dramatika Jense Michaela Schaua se těší dobrým ohlasům kritiků. Třináct let je navíc milencem Christiana Kampmanna, populárního a uznávaného spisovatele. Poslední dobou však Jens stále více propadá obavám, zda ho Christian nepřestává milovat, a v záchvatu žárlivosti muže, jenž je mu vším, zabíjí. Po sedmi letech vězení se uchyluje k samotářskému životu, aby mimo pohledy přátel, které s Christianem dříve sdíleli, zpytoval své svědomí. Když se ale po mnoha letech vražda stává látkou nové divadelní hry, Jens znovu pomalu vychází na veřejnost a je otázkou, nakolik o bolestivé minulosti dokáže mluvit. Silný portrét zlomeného muže, jemuž se režisér snažil přiblížit po dobu pěti let, je důmyslným zamyšlením jak nad lidským svědomím a schopností odpouštět, tak nad fatální láskou, která může zahubit to, co je jí drahé.

The year is 1988, and the work of a promising playwright, Jens Michael Schau, is being applauded by critics. He has also been the lover of Christian Kampmann, a popular and respected writer, for thirteen years. Recently, Jens is becoming increasingly worried that Christian doesn't love him anymore, and, in a fit of jealousy, kills the man who is everything to him. After seven years in prison, he becomes a recluse in search of his soul while avoiding the friends he used to have together with Christian. When the murder becomes the subject matter of a new play after many years, Jens gradually returns to being in the public eye, and it's a question to what extent he will be able to speak about the painful past. This powerful portrait of a broken man, whom the director had been trying to befriend for five years, offers an ingenious contemplation of human conscience and the capacity for forgiveness, as well as of fateful love, which can destroy whatever one holds dear.

Det Han Gjorde

·

2015

·

62 min