Hunger Games: Síla vzdoru 1. část

Divácký úspěch Hunger games upozornil na zásadní proměnu publika – mladí lidé (a nejen oni) nejsou spokojeni se současnou společností. Tato nespokojenost se zrcadlí v novém trendu románových dystopií, ve kterých náctiletí rebelové a rebelky bojují proti prohnilým autoritářským systémům. Tyto knihy v posledních pěti letech získaly na důležitosti a jejich filmové adaptace (Divergence, Labyrint: Útěk) lámou žebříčky návštěvnosti. Přitom ještě v roce 2012 byly Hunger Games při vstupu do kina vnímány spíše jako obskurní produkt pro mladá děvčata a jejich úspěch všechny překvapil. Dnes už jsou ale zavedenou značkou, která zaručuje nejen mediální událost ale (zejména pod režií Francise Lawrence) kvalitní film. Jeho témata zároveň nejsou atraktivní pouze pro teenagery – kritika konzumerismu a totalitních režimů, prozkoumávání fiktivních třídních systémů i síla mediální manipulace jsou náměty, které se objevují i ve „vážné kinematografii pro dospělé“.

V Hunger Games se proti systému bouří rebelka Katniss (dnes už oscarová hvězda a cool girl Jennifer Lawrence). Ta představuje nový druh akční hrdinky – není oblečena v upnutém oděvu s velkým výstřihem alá Lara Croft, naopak je oblečena zcela prakticky a působí přirozeně. Nebojuje sex appealem, ale pragmaticky využívá vlastní vytrvalost a zkušenosti z lovu zvěře. A že právě o tyto hrdinky ve spojitosti s kritikou společnosti je zájem dokazuje i fakt, že druhý díl Hunger Games s podtitulem Vražedná pomsta se stal v USA nejvýdělečnějším filmem roku s ženskou hrdinkou po celých čtyřiceti letech (ten film z roku 1973 byl mimochodem Vymítač ďábla, takže ████ ). První část třetího a zároveň závěrečného dílu Hunger Games uvidíme v listopadu, na úplný konec série si musíme počkat zase rok.

Jana Glocarová