Dům k pověšení

Emir Kusturica byl jedním ze zjevení artového filmu osmdesátých let, pod jehož fotografii mnoho cinefilů lilo mlíčko a skládalo sušenčičky. Jeho Dům k pověšením je možná tím nejpádnějším argumentem proč. Schopnost dokázat spojit ostré sociální drama, téma národnostního vypořádání a kocovinu z kapitalismu s živelnou cikánskou realitou a odzbrojující poetikou, která šimrá břicho kýčem, aniž by o něj zavadila, je skutečně úctyhodným výkonem.