Člověk z mramoru

Zrod Člověka z mramoru nebyl bezbolestný a z dnešního pohledu je vskutku podivuhodné, že tento odvážný snímek mapující první dekády polského socialismus vůbec mohl vzniknout. První rovina filmu, která by klidně mohla působit jako agitka, vypráví o období padesátých let. Hlavní hrdina přitom má tu smůlu, že zůstává takzvaně morálním člověkem a končí jako zatracený nepřítel společnosti. Jeho osud je v paralelní rovině sledován mladou studentkou, jejíž zpratkovství “generace moralního neklidu” je dodnes osvěžující – což lze tvrdit i o filmu samotném.