Čarodějův učeň

Sedmašedesátiletý tvůrce realizoval nekompromisně osobité vyprávění, zhodnocující slovanské kořeny Preußlerova příběhu (jde o lužickosrbskou pověst z přelomu 17. a 18. století, inspirovanou patrně indickými vlivy). Souboj čarodějnického mistra a jeho učedníka má tak hlubší, mytologické kořeny. Jeho protagonistou je opuštěný sirotek Krabat, který se při bloudění zimní pustinou dostane až do tajemného mlýna. Tam spolu s dalšími jedenácti chlapci studuje čarodějnické umění u starého kouzelnického mistra. Krabat však poruší pravidlo života v izolaci: zamiluje se do vesnické dívky. Ta pak musí svého milého a jeho kamarády vysvobodit z moci uzurpátorského, pomstychtivého čaroděje… Baladické vyprávění vyniká působivou, poeticky chmurnou atmosférou. Vypráví o dobré i zlé moci, kterou může skrývat lidské srdce. K osvobození z osidel temnoty a zloby moci vede „bílého mága“ Krabata pevná vůle a víra v lásku… Karel Zeman využil v Čarodějově učni klasickou formu animovaného filmu: ploškovou techniku rozšířenou o postupy tzv. trojrozměrné animace. Snímek se dočkal řady ocenění na mezinárodní scéně a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co na domácí půdě v oblasti tvorby pro děti a mládež v sedmdesátých a osmdesátých letech vzniklo.