2001: A Space Odyssey

Tváří v tvář zfilmované knižní adaptaci je člověk nevyhnutelně postaven před prozaickou otázku – co je lepší? Ačkoli se totiž filmové médium od toho knižního v mnohém formálně liší, většinu čtenářů literárního i filmového textu stejně ze všeho nejvíc zajímá to nejzákladnější, tedy příběh. V případě Vesmírné odysey sice nelze upřít vysokou kvalitu právě předloze legendárního spisovatele Arthura C. Clarka (původně povídka Hlídka, z níž se později, prakticky kontinuálně se vznikem stejnojmenného snímku, vyvinul román 2001: Vesmírná odysea), nicméně to byl až režisér Stanley Kubrick, kdo této látce vdechl život a stvořil tak kinematografickou legendu.

Pokud jste Vesmírnou odyseu ještě neviděli (nebo viděli pouze v TV), přijďte na ni do kina - tohle je jednoznačně film, jehož přirozeným prostředím je velké plátno. Vychutnejte si exkurz napříč miliony let vývoje lidstva, při němž vám bude tichým společníkem záhadný monolit neznámého původu. Proleťte se ze Země na Měsíc a ještě dál a poznejte jednu z nejpozoruhodnějších filmových postav vůbec, počítač s umělou inteligencí HAL 9000. Ať už za zvuků Straussovy symfonické básně Tak pravil Zarathustra, nebo s tíživou kulisou vesmírného mlčení, budete ohromeni. Kromě nesporně “výživného” filozofického rozměru díla totiž jeho největší kapitál tkví především v rovině vizuální. Ačkoli se totiž vznik filmu datuje do roku 1968, vizuální efekty i mizanscéna vesmírné lodi Discovery působí dodnes realisticky a více než podmanivě.

(Soňa Morgenthalová)