Kino Art pro školy

První český celovečerní loutkový film Špalíček cyklicky zachycuje rok na českém venkově. Je složen z celkem šesti částí (Masopust, Jaro, Legenda o sv. Prokopu, Pouť, Posvícení, Betlém), v nichž je střídavě kladen akcent na lyrické a lyricko-epické motivy. 

Pro snímek je vedle osobnosti režiséra a výtvarníka Jiřího Trnky podstatný vklad skladatele Václava Trojana, který v hudebním doprovodu využil řadu motivů z lidových písní zpívaných dětským Kühnovým sborem. 

Špalíček i po sedmdesáti letech od svého vzniku zaujme nikoliv jako typický představitel české kinematografie, ale jako sebevědomě světové dílo oceněné na festivalu v Benátkách, které na celovečerní ploše experimentuje s malými útvary a žánry a skládá z nich kompaktní celek. Přestože název díla odkazuje ke Špalíčku Mikoláše Alše, film je výsledkem hlubšího autorského zaujetí lidovou kulturou a tradicí: cyklus původně vznikal pod pracovním názvem Český rok (což je mj. název čtyřsvazkové dobové publikace Karla Plicky)

Oscarový herec Toni Servillo (Velká nádhera) provází velkolepým dokumentárním filmem Ermitáž – síla umění a vypráví tak velký příběh, který se postupně za 250 let odehrál na chodbách tohoto slavného muzea i v ulicích magického Petrohradu. Film přibližuje historii na pozadí napoleonských válek, revoluce v roce 1917 i totalitní éry ve 20. století až do současnosti. Ve sbírkách Ermitáže se ukrývají cenná díla velikánů, jakými byli Leonardo, Raffael, Van Eyck, Rubens, Titian či Rembrandt, které film přibližuje vůbec poprvé ve vysokém rozlišení na velkém plátně. (Aerofilms)

Rok 1918 nepřinesl jen konec světové války, ale také úmrtí proslulých malířů Gustava Klimta a Egona Schieleho. Oba dva jsou synonymem „zlaté éry“ Vídně a oba dva způsobili ve výtvarném světě revoluci. O jejich obrovském talentu, snech, ale i skandálech a posedlostech vypráví dokument Klimt & Schiele – Eros a Psyché. Snímek diváky provede nejslavnějšími kulturními prostory rakouské metropole – galeriemi Albertina, Belvedere, prostory Uměleckohistorického muzea, Muzea Leopoldových nebo Muzea Sigmunda Freuda.

Kdyby tak muzea mohla vyprávět! Nový dokument o slavném španělském Museo del Prado má přesně tento cíl. Slavná budova v Madridu slaví 200 let existence a ve výpravném snímku přibližuje svůj příběh. Putování španělskou metropolí odhaluje nejen to nejlepší z obřích muzejních sbírek, ale i šest století španělského národa. Dějiny vyprávěné uměním, přes osm tisíc muzejních exponátů včetně děl od géniů jako Goya, El Greco, Velázquez nebo Rubens, Tizian či Bosch, přesně to je nový dokument Prado – sbírka plná divů.

Jedinečný, zcela otevřený pohled do tvůrčí dílny muže, jehož neotřelé konceptuální instalace měnily tvář ikonických míst po celém světě. Christo je legendou konceptuálního umění, muž, pro kterého není žádný nápad nerealizovatelný a žádné dimenze příliš megalomanské. Slavné světové monumenty zabalil a umožnil nám spatřit je v úplně jiném kontextu. Všechny tyto instalace realizoval s Jean-Claude, svou uměleckou partnerkou a manželkou. Její smrt v roce 2009 byla pro Christa natolik bolestnou událostí, že přerušil svou uměleckou činnost. Nákladný projekt Plovoucí mola byl v roce 2016 náročným návratem zpět. Dokument Andreje Paounova je pohledem za kulisy legendy jménem Christo, biografickým portrétem i zábavnou poklonou muži, jehož umanutost nerespektuje jakékoli hranice. (Artcam Films)

Z ráje na Tahiti a Markézách až do nejslavnějších muzeí v amerických metropolích. Příběh geniálního malíře i životního rebela Paula Gauguina přibližuje snímek Gauguin na Tahiti – ztracený ráj. Nezkrotná touha po svobodě přivedla talentovaného umělce až na druhý konec světa, aby nakonec zemřel všemi opuštěný v odlehlé vesnici Hiva Oa. Jeho odkaz nyní uchovávají nejslavnější muzea světa – Metropolitní muzeum v New Yorku, Institut umění v Chicagu, Národní galerie ve Washingtonu a Muzeum výtvarného umění v Bostonu. (Aerofilms)

Celovečerní snímek o malíři Vincentu van Goghovi S láskou Vincent (Loving Vincent) navazuje na slova samotného génia, který jednou pronesl, že „může komunikovat pouze skrze své malby“. Byl natočen kombinací hraného filmu a animace originálních olejomaleb. Přesněji řečeno 66 960 originálních olejomaleb vytvořených 125 umělci z celého světa podle 94 původních van Goghových děl. Slovy tvůrců by „rozložené obrazy dokázaly pokrýt celý Londýn nebo Manhattan“. Jedná se o první film svého druhu na světě. Předlohou pro animované obrazy jsou hrané scény se skutečnými herci. V obsazení figurují jména jako Saoirse Ronan, Aidan Turner nebo Helen McCrory. Scénář vznikl na základě 800 van Goghových dopisů adresovaných především jeho bratrovi. Příběh začíná v červenci 1890, kdy se van Gogh léčící se z deprese postřelí do hrudníku a o dva dny později, ve svých 37 letech, na následky tohoto zranění umírá. Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy zcela objasněny.

Desetiletá Chihiro je obyčejná japonská holčička. Když se se svými rodiči vydává poprvé do nového bydliště, jejich auto zabloudí na opuštěnou lesní cestu, vedoucí k záhadnému tunelu. Chihiro i její rodiče se vydají dovnitř a objeví cosi, co považují za opuštěný lunapark. Rodiče podlehnou lákavé nabídce občerstvení v opuštěných stáncích, ale záhy se promění ve vepře. Chihiro se snaží najít pomoc a narazí na tajuplného chlapce jménem Haku. Ten ji seznámí s duchy, kteří v noci lunapark obývají a najde jí zaměstnání u Yubaby, staré čarodějnice s malým tělem a velkou hlavou, která provozuje obrovské lázně, kam si chodí odpočinout milióny pozemských bohů a jiných fantastických bytostí. Zde se skrývá jediná možnost, jak může Chihiro zrušit zakletí svých rodičů a vrátit se do lidského světa.

FILM PROMÍTÁME V ČEŠTINĚ NEBO JAPONŠTINĚ DLE PREFERENCÍ.  

Devítiletý Ren žije v moderním Tokiu se svou rozvedenou matkou. Ta však umírá, a když se jeho otec se neozývá, Ren odmítá žít u náhradní rodiny a zahořkne (získává díru v srdci). Během bloumání po městě se ocitne v paralelním fantastickém světě Džútengai, který obývají antropomorfní zvířata. Zde se ho ujme samotářský medvědí válečník. Ren ve světě dospěje, podaří se mu najít cestu zpět, pokračovat ve studiu a eventuálně se smířit s otcem. Ve světě Džútengai panuje nástupnický konflikt, ve kterém hraje roli jeho vrstevník, který je také lidským chlapcem se stejným traumatem. Ren s ním musí podstoupit boj, který je možné vyhrát jen tím, že bude ochotný obětovat se za ostatní a jeho medvědí vychovatel (adoptivní otec) vyplní díru v jeho srdci.

Film natočil mistr japonské animace (anime) Mamoru Hosoda, a to na základě vlastního komiksu (manga). Vedle své typické formy představuje i prvky z japonské kultury a mytologie, aniž by byl dětskému divákovi nesrozumitelný. V duchu japonské tvorby po mládež klade silný důraz na etické a morální chování. Obsahově se za dobrodružnou podívanou skrývá silný příběh o dospívání, ztrátě rodiče, útěku z domova a adoptivní výchově. Ren se stává ve fantastickém světě uznávaným šermířem, přesto si v lidském světě chce doplnit vzdělání a nechá se doučovat. Hlavní důraz je kladen na vnitřní boj, díra v srdci představuje jasný obraz psychologického traumatu a pocitu prázdnoty.

Dle preferencí ČESKY či JAPONSKY.

Film se odehrává v šedesátých letech v Nové Anglii. Samovi a Suzy je dvanáct let, oba jsou introvertně a intelektuálně založení, mají koníčky (Sam skauting a Suzy knihy a hudbu) a udržují na dálku dopisní přátelství. Sam se Suzy si domluví vzájemné setkání, kdy Sam opustí skautský tábor, Suzy uteče z domova a společně se ubytují ve stanu na pláži. Přátelství brzy získá romantický nádech. Po dětech je zahájeno pátrání a Samovi pěstouni se vzdají jeho výchovy, takže se k pátrání přidá i sociální pracovnice, která ho má v úmyslu internovat. Dobrodružný a napínavý děj končí tím, že Sama se jako opatrovník ujme místní policista a Sam může nadále zůstat v blízkosti Suzy.

Film by natočen uznávaným americkým nezávislým režisérem Wesem Andersonen, pro jehož tvorbu je typické výrazné formální zpracování: práce s barvami, hudbou, přiznávané herectví (postavy často deklamuji do kamery) a inteligentní humor. Lze na něm tak dobře ukazovat filmové složky a postupy. Věnuje se problému dospívání, přátelství, dětské lásce, dětských kolektivů (skauting), vztahu k dospělým, autoritám a rodičům a problému osiření. Obě hlavní postavy mají výrazné zájmy, ale jsou často nepochopeny či zesměšňovány okolím, film tak dobře ukazuje aspekty osamělosti nadaných dětí či dětí s výraznými povahovými rysy. Suzy si s sebou na výlet bere množství knih (fiktivních, ale pro film speciálně vytvořených) a snímek jasně deklaruje příznivé stanovisko k dětské literatuře. Také používá edukativní nahrávky vážné hudby a jedna celá nahrávka, která postupně představuje různé nástroje, podkresluje závěrečné titulky.

Animovaný film vypráví o světě, kde od sebe žije odděleně společnost myší a společnost medvědů. Celestina je malá myška a celý život je vychovávána ve strachu z medvědů. Náhodou se jí podaří seznámit se se samotářským medvědem Ernestem. Sblíží se spolu (zejména, když navzájem objeví svou slabost pro umění) a zažívají mnohá dobrodružství, která vedou až k jejich pronásledování policií. Když jsou nakonec chyceni, oba jsou postaveni před soud (Celestina medvědy a Ernest myšmi). Když ale zachrání soudní síň před nenadálým požárem, je jim dopřáno žít spolu.

Film představuje jednu z nejlepších ukázek současné evropské animace – ta je v tomto případě inspirována ilustracemi stejnojmenné knižní předlohy Gabrielly Vincent. Lze ho tak brát i jako vhodný doplněk k vedení zájmu o literaturu (oba hrdinové na konci filmu píšou o svém dobrodružství knihu). Svou zápletkou velmi nenásilně ukazuje nebezpečí dělení světa na různé skupiny obyvatel a pěstování vzájemné nedůvěry, nepochopení a nepřátelství.

Mirai je malá sestřička, která se narodí do rodiny jedináčka, malého Kuna. Pro chlapce s tím přichází první velké změny v jeho životě, protože rodičům, kteří tu donedávna byli jen pro něj, začal maraton péče o další dítě. Malý Kun se učí, jak zapadnout do proměnlivých vztahů ve vyvíjejícím se „organismu“ rodiny. Dostává zpětnou vazbu nejen od domácího psa, ale i od různých členů rodiny, které potkává, když vyjde ven na zahradu. Film je pozoruhodný citem pro vyprávění a skvělou animací, která odpovídá příběhu.

Geniální vynálezce, profesor Roch, je na pokraji objevu látky, která může ve špatných rukou zničit svět. A právě takové ruce má hrabě Artigas, tajemný a temný dobrodruh, který ve své ponorce brázdí světová moře a potápí lodě. Bohatství, kterého se tak zmocní, je mu nástrojem k ovládnutí světa. Artigas unese profesora Rocha ze sanatoria a nutí ho, aby v jeho sídle v kráteru sopky Back Cup vynález dokončil. Shodou okolností Artigas unese i profesorova asistenta, inženýra Harta, který je i vypravěčem příběhu, a jenž se všemožně pokouší profesora osvobodit a zamezit zkáze. Hart nakonec vyšle jícnem sopky balón s poselstvím k lidstvu, jež se díky tomu spojí a jehož válečné flotily v hodině dvanácté zkáze zamezí.

Vynález zkázy natočil světově uznávaný český režisér Karel Zeman a je jeho první adaptací románů Julese Verna. Snímek kloubí řadu filmových a animačních technik, aby se přiblížil atmosféře původních ilustrací Édouarda Rioua a Léona Benetta. Scénář Františka Hrubína zachovává atmosféru románového čtení a film je vhodný i pro osvětu na poli literatury. Zejména je to dobrý úvod pro žánrovou četbu (dobrodružné romány, literatura sci-fi). Film také poskytuje (byť fantastickou) sondu do období průmyslové revoluce a demonstruje mnohdy i skutečné vynálezy 19. století.

Frida Kahlo dnes platí za ikonu nezávislosti a ženství. Její život ale provázela bolest, která se promítla do jejích obrazů. „Nemaluji sny ani noční můry, maluji svou vlastní realitu,“ říkávala umělkyně o svém díle plném kontrastů. Stejně nahlíží na osobnost mexického umění i dokument Frida – Viva La Vida. V hlasovém doprovodu italské herečky a režisérky Asie Argento zobrazuje Kahlo na jedné straně jako ženu zmítanou agónií i láskou, na druhé jako malířku osvobozenou od svých tělesných hendikepů. (Aerofilms)

Dokumentární umělecký film Tintoretto – rebel z Benátek připomíná 500 let od narození geniálního benátského rodáka a jednoho z největších jmen italské renesance. Hlas Heleny Bonham Carter (Králova řeč, Klub rváčů, série Harry Potter aj.) přibližuje malířův nespoutaný život a jeho impozantní dílo i soupeření s dalšími slavnými umělci své doby. Snímek také odhaluje, jak se v Tintorettově tvorbě obtiskla morová rána, která slavné město zasáhla uprostřed umělcova nejsilnějšího období.

Dokumentární snímek Vizionář Modigliani připomíná sto let od úmrtí výtvarného génia, který překonal všechny legendy a stereotypy. Od jeho kořenů v Livornu, kde se zrodilo hnutí Macchiaioli, přes Paříž, která byla centrem moderny a kde se střetával s takovými talenty své doby, jakými byli Pablo Picasso či Constantin Brâncuși, až po hluboký vztah s múzou Jeanne Hébuternovou. Příběh Amedea Modiglianiho je mimořádným příběhem výjimečného avantgardního umělce, velkého buřiče a ještě většího bohéma, jehož díla balancují na pomezí primitivismu a italské renesance. (Aerofilms)