V Kině Art pro vás rádi kdykoliv uspořádáme školní projekci. Nabízíme filmové novinky i československé legendy z filmového archivu. Můžete se připojit k již chystaným projekcím, nebo vám zajistíme individuální program. Věříme, že projekce v Kině Art obohatí vaše vzdělávací aktivity a zpříjemní studentům školní docházku.
Poradíme vám s filmem dle vašich potřeb a požadavků, ať se jedná o věk studentů, jazykové či tematické zaměření. Ozvěte se nám s vaší představou a my vám nabídneme několik filmů, které jí odpovídají. Společně vybereme snímek a čas, které jsou pro vás ideální.
Níže můžete vidět akce, které se v současné době v kině již připravují. Jedná se o projekce jak ze speciální nabídky festivalů, tak běžná školní promítání, které je již domluvené s konkrétní školou nebo třídou. Pokud by i vám některý z termínů a titulů vyhovoval a stále je k dispozici kapacita pro vámi požadovaný počet žáků/studentů, dejte nám vědět a rádi vás přibereme. Pokud nikoliv, uspořádáme vám projekci podle vašich požadavků.
pátek
pátek 20. května 9:00 · Velký sál
čtvrtek
čtvrtek 26. května 9:00 · Velký sál
Encanto
Nenalezeny žádné filmy.
Oscarový herec Toni Servillo (Velká nádhera) provází velkolepým dokumentárním filmem Ermitáž – síla umění a vypráví tak velký příběh, který se postupně za 250 let odehrál na chodbách tohoto slavného muzea i v ulicích magického Petrohradu. Film přibližuje historii na pozadí napoleonských válek, revoluce v roce 1917 i totalitní éry ve 20. století až do současnosti. Ve sbírkách Ermitáže se ukrývají cenná díla velikánů, jakými byli Leonardo, Raffael, Van Eyck, Rubens, Titian či Rembrandt, které film přibližuje vůbec poprvé ve vysokém rozlišení na velkém plátně. (Aerofilms)
Rok 1918 nepřinesl jen konec světové války, ale také úmrtí proslulých malířů Gustava Klimta a Egona Schieleho. Oba dva jsou synonymem „zlaté éry“ Vídně a oba dva způsobili ve výtvarném světě revoluci. O jejich obrovském talentu, snech, ale i skandálech a posedlostech vypráví dokument Klimt & Schiele – Eros a Psyché. Snímek diváky provede nejslavnějšími kulturními prostory rakouské metropole – galeriemi Albertina, Belvedere, prostory Uměleckohistorického muzea, Muzea Leopoldových nebo Muzea Sigmunda Freuda.
Kdyby tak muzea mohla vyprávět! Nový dokument o slavném španělském Museo del Prado má přesně tento cíl. Slavná budova v Madridu slaví 200 let existence a ve výpravném snímku přibližuje svůj příběh. Putování španělskou metropolí odhaluje nejen to nejlepší z obřích muzejních sbírek, ale i šest století španělského národa. Dějiny vyprávěné uměním, přes osm tisíc muzejních exponátů včetně děl od géniů jako Goya, El Greco, Velázquez nebo Rubens, Tizian či Bosch, přesně to je nový dokument Prado – sbírka plná divů.
Jedinečný, zcela otevřený pohled do tvůrčí dílny muže, jehož neotřelé konceptuální instalace měnily tvář ikonických míst po celém světě. Christo je legendou konceptuálního umění, muž, pro kterého není žádný nápad nerealizovatelný a žádné dimenze příliš megalomanské. Slavné světové monumenty zabalil a umožnil nám spatřit je v úplně jiném kontextu. Všechny tyto instalace realizoval s Jean-Claude, svou uměleckou partnerkou a manželkou. Její smrt v roce 2009 byla pro Christa natolik bolestnou událostí, že přerušil svou uměleckou činnost. Nákladný projekt Plovoucí mola byl v roce 2016 náročným návratem zpět. Dokument Andreje Paounova je pohledem za kulisy legendy jménem Christo, biografickým portrétem i zábavnou poklonou muži, jehož umanutost nerespektuje jakékoli hranice. (Artcam Films)
Z ráje na Tahiti a Markézách až do nejslavnějších muzeí v amerických metropolích. Příběh geniálního malíře i životního rebela Paula Gauguina přibližuje snímek Gauguin na Tahiti – ztracený ráj. Nezkrotná touha po svobodě přivedla talentovaného umělce až na druhý konec světa, aby nakonec zemřel všemi opuštěný v odlehlé vesnici Hiva Oa. Jeho odkaz nyní uchovávají nejslavnější muzea světa – Metropolitní muzeum v New Yorku, Institut umění v Chicagu, Národní galerie ve Washingtonu a Muzeum výtvarného umění v Bostonu. (Aerofilms)
Celovečerní snímek o malíři Vincentu van Goghovi S láskou Vincent (Loving Vincent) navazuje na slova samotného génia, který jednou pronesl, že „může komunikovat pouze skrze své malby“. Byl natočen kombinací hraného filmu a animace originálních olejomaleb. Přesněji řečeno 66 960 originálních olejomaleb vytvořených 125 umělci z celého světa podle 94 původních van Goghových děl. Slovy tvůrců by „rozložené obrazy dokázaly pokrýt celý Londýn nebo Manhattan“. Jedná se o první film svého druhu na světě. Předlohou pro animované obrazy jsou hrané scény se skutečnými herci. V obsazení figurují jména jako Saoirse Ronan, Aidan Turner nebo Helen McCrory. Scénář vznikl na základě 800 van Goghových dopisů adresovaných především jeho bratrovi. Příběh začíná v červenci 1890, kdy se van Gogh léčící se z deprese postřelí do hrudníku a o dva dny později, ve svých 37 letech, na následky tohoto zranění umírá. Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy zcela objasněny.
Frida Kahlo dnes platí za ikonu nezávislosti a ženství. Její život ale provázela bolest, která se promítla do jejích obrazů. „Nemaluji sny ani noční můry, maluji svou vlastní realitu,“ říkávala umělkyně o svém díle plném kontrastů. Stejně nahlíží na osobnost mexického umění i dokument Frida – Viva La Vida. V hlasovém doprovodu italské herečky a režisérky Asie Argento zobrazuje Kahlo na jedné straně jako ženu zmítanou agónií i láskou, na druhé jako malířku osvobozenou od svých tělesných hendikepů. (Aerofilms)
Dokumentární umělecký film Tintoretto – rebel z Benátek připomíná 500 let od narození geniálního benátského rodáka a jednoho z největších jmen italské renesance. Hlas Heleny Bonham Carter (Králova řeč, Klub rváčů, série Harry Potter aj.) přibližuje malířův nespoutaný život a jeho impozantní dílo i soupeření s dalšími slavnými umělci své doby. Snímek také odhaluje, jak se v Tintorettově tvorbě obtiskla morová rána, která slavné město zasáhla uprostřed umělcova nejsilnějšího období.
Film vypráví o Francii v době Krásných časů (Belle Époque), a to optikou dívky, která se rozhodne rozluštit několik záhad (krádeže, zmizelé dívky). Spolu se svým kamarádem Orelem pátrá, přitom se i učí a publikum s ní, protože se dostává do slavných francouzských míst (Eiffelova věž, Moulin Rouge) a naráží na důležité osobnosti historie Francie: vědkyni Marii Curie, trojici malířů Picassa, Moneta a Renoira, spisovatele Marcela Prousta.
Dokumentární snímek Vizionář Modigliani připomíná sto let od úmrtí výtvarného génia, který překonal všechny legendy a stereotypy. Od jeho kořenů v Livornu, kde se zrodilo hnutí Macchiaioli, přes Paříž, která byla centrem moderny a kde se střetával s takovými talenty své doby, jakými byli Pablo Picasso či Constantin Brâncuși, až po hluboký vztah s múzou Jeanne Hébuternovou. Příběh Amedea Modiglianiho je mimořádným příběhem výjimečného avantgardního umělce, velkého buřiče a ještě většího bohéma, jehož díla balancují na pomezí primitivismu a italské renesance. (Aerofilms)
Martin Scorsese se snímkem Hugo zařadil do početné skupiny režisérů, kteří po mnoha (leckdy brutálních) snímcích pro dospělé, natočili film pro děti. Hugo a jeho velký objev je adaptací populární dětské knížky, která je nejen variací na Olivera Twista, ale zároveň okouzlující poctou kinematografii. Hugo (Asa Butterfield) je vynalézavý a zvídavý chlapec, kteří po otci zdědí mechanického (avšak neživého) robota. Klíč k němu má jeho nová kamarádka (Chloe Grace Moretz), o kterou se stará nerudný prodavač (Ben Kingsley). Ale i prodavač skrývá podivnou minulost.
Drogově závislý Karl-Bertil tvrdí, že si nepamatuje, proč malířce Barboře Kysilkové vystavená díla ukradl ani co s nimi pak udělal. Zločinu ale lituje a na popud autorky souhlasí, že jí bude stát modelem pro příští portrét. Umělecká spolupráce oba zvláštním způsobem sblíží. Dávají jeden druhému nahlédnout do stinných zákoutí své minulosti. Film líčí události střídavě z dvojí perspektivy, a k některým se vrací, aby je převyprávěl očima toho druhého. Výsledná malba tak zprostředkovává místy temné, ale jímavé protnutí dvou zdánlivě nesourodých osudů.
