Kino Art pro školy

Animovaný film vypráví o světě, kde od sebe žije odděleně společnost myší a společnost medvědů. Celestina je malá myška a celý život je vychovávána ve strachu z medvědů. Náhodou se jí podaří seznámit se se samotářským medvědem Ernestem. Sblíží se spolu (zejména, když navzájem objeví svou slabost pro umění) a zažívají mnohá dobrodružství, která vedou až k jejich pronásledování policií. Když jsou nakonec chyceni, oba jsou postaveni před soud (Celestina medvědy a Ernest myšmi). Když ale zachrání soudní síň před nenadálým požárem, je jim dopřáno žít spolu.

Film představuje jednu z nejlepších ukázek současné evropské animace – ta je v tomto případě inspirována ilustracemi stejnojmenné knižní předlohy Gabrielly Vincent. Lze ho tak brát i jako vhodný doplněk k vedení zájmu o literaturu (oba hrdinové na konci filmu píšou o svém dobrodružství knihu). Svou zápletkou velmi nenásilně ukazuje nebezpečí dělení světa na různé skupiny obyvatel a pěstování vzájemné nedůvěry, nepochopení a nepřátelství.

Filmová adaptace Jane Austenové Emma je věrným převyprávěním slavného satirického románu (1815). Snímek pracuje s ukazováním třídních rozdílů jednotlivých postav (zejména kontrast Emma x Harriet) ve velmi vizuálně přitažlivé podobě. Propracované kostýmy i prostředí může být vhodné i pro hodiny dějepisu (regentské období) či výtvarnou výchovu. Film může také rozvinout další debatu na téma podob filmových adaptací slavných románů a zejména jejich aktualizací pro současného diváka.

Dokumentární snímek ukazuje osudy čtyř dětí žijících ve čtyřech odlišných koutech světa. Jackson žije v Keni, Carlito v Argentině, Zahira v Maroku a Samuel v Indii. Co však mají společné, je touha po vzdělání. Každý den proto chodí do více než deset kilometrů vzdálené školy. Po cestě je ohrožuje divoká zvěř i další náročné přírodní podmínky.

Film Cesta do školy může být pro mladé diváky konfrontací s jinou realitou, než znají ze svého okolí. Zatímco pro většinu českých dětí je škola něčím samozřejmým, pro děti odjinud může být něčím vytouženým, kvůli čemu jsou ochotné podstupovat náročnou každodenní pouť. Vzdělání otevírá možnosti lepšího života a děti ze zemí třetího světa to vnímají. Žáci se tak mohou zamýšlet nad svým vlastním vztahem ke škole a vzdělávání a nad privilegii, kterými disponují, aniž si to uvědomují.

Jedná se o populární adaptaci slavného stejnojmenného románu (1813) britské spisovatelky Jane Austenové (1775–1817). 

Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... 

V létě 2017 se mladí hokejisté z východočeského Náchoda vypravili do dalekého Maroka, kde je čekal rozhodně nejzábavnější tréninkový kemp jejich dosavadní kariéry. Nepřijeli sem totiž jenom hrát hokej, ale hlavně se zblízka seznámit s místními lidmi a jejich způsobem života. O několik měsíců později zase hokejisté z marockého Salé zamířili do České republiky, aby tu v obrácené podobě zažili to samé. Výsledkem je živý dialog dvou rozdílných kultur, plný různých malých překvapení a osvobozujícího humoru. Naučili se Češi v Maroku smlouvat? Potvrdili tu pověst hokejové velmoci? Sehnali Maročané v Čechách maso halal? Pochopili tu, co je to ofsajd? (Pilot Film)

Snímek studií Disney a Pixar Luca, odehrávající se v malebném městečku italské riviéry, vypráví o dospívajícím chlapci, který zažívá nezapomenutelné letní prázdniny plné zmrzliny, těstovin a vyjížděk na mopedu. Prosluněná dobrodružství prožívá Luca se svým novým nejlepším kamarádem, avšak jejich veselí ohrožuje přísně střežené tajemství, neboť oba jsou ve skutečnosti vodní příšeráci z podmořského světa.

Pouze ve velkém sále.

Drogově závislý Karl-Bertil tvrdí, že si nepamatuje, proč malířce Barboře Kysilkové vystavená díla ukradl ani co s nimi pak udělal. Zločinu ale lituje a na popud autorky souhlasí, že jí bude stát modelem pro příští portrét. Umělecká spolupráce oba zvláštním způsobem sblíží. Dávají jeden druhému nahlédnout do stinných zákoutí své minulosti. Film líčí události střídavě z dvojí perspektivy, a k některým se vrací, aby je převyprávěl očima toho druhého. Výsledná malba tak zprostředkovává místy temné, ale jímavé protnutí dvou zdánlivě nesourodých osudů.

Spolurežisérka úspěšného dokumentu V síti, Barbora Chalupová, debutuje tragikomickou dokumentární roadmovie, která sleduje cestu zákona, jenž může ovlivnit život statisíců lidí. „Zákon lásky“ zajistí manželství všem bez ohledu na jejich sexuální orientaci a podporuje ho většina obyvatel České republiky. Komu tedy návrh vzbuzující vášně a nebývalé emoce vadí? Jaký je vlastně rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím? S napětím sledujeme vypjatou výpravu napříč společností, která vede od sběru petičních podpisů, přes televizní půtky až po diskuse na půdě parlamentu směřující ke klíčovému hlasování. Střet progresivní a konzervativní části obyvatel ilustrují politici při svých vystoupeních a exhibicích. Nevzdělanost, obavy, strach a neschopnost udělat jakékoliv rozhodnutí však nejsou to jediné, co legislativnímu přijetí brání. Jsme skutečně tak liberální, jak se prezentujeme? A zvítězí nakonec láska nad lží a nenávistí? (Bontonfilm)

Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru.(Film Europe)

Bešaj žije v koptské kolonii pro leprotiky, kam ho jako dítě umístila jeho rodina. Má tu manželku a práci, která spočívá ve sbírání věcí na smetišti. Když manželka umírá, zbývá stárnoucímu muži v srdci jen velké prázdno a naléhavá nutnost něco změnit. Rozhodne se k riskantnímu podniku – se svým oslem a rozhrkanou károu se vydává na cestu, na jejímž konci, jak Bešaj doufá, se setká s otcem. Pro muže se zohaveným tělem představuje podobný podnik životní výzvu, kterou mu ulehčí společník, malý kluk s nezapomenutelným jménem Obama. Yomeddine je road movie o důstojnosti a odvaze přijmout jinakost, která se na první pohled může zdát ohyzdná. (Film Europe)

Naomi přijíždí z Berlína do Lipska, aby tu své nevlastní sestře Ivie oznámila smrt jejich odcizeného otce. Zatímco se sestry pomalu poznávají, Ivie stále více pochybuje nejen o své přezdívce, ale i o své identitě.

Debutující Sarah Blasskiewitz vychází z vrstevnatého scénáře, v němž otevírá problematiku rasismu, střetu východu se západem a nejistotu vlastní identity.

Ahmed je třináctiletý chlapec, který navenek působí jako dokonalý stroj ovládaný doktrínou čistého islámu. Pod vlivem bigotního imáma se uzavírá do ideologické ulity. Život v liberální belgické společnosti se pro něj mění ve sled odmítání a nenávisti, které si projektuje především do osoby přátelské a otevřené učitelky. Fanatická víra dovede Ahmeda až ke krajnímu činu. Ve svém novém filmu mistři sociálního realismu zkoumají, jak hluboko se ukrývá lidskost pod nánosem náboženské doktríny a co může zvrátit náboženský fanatismus – výchova, sociální otevřenost nebo první láska.(Film Europe)