V Kině Art pro vás rádi kdykoliv uspořádáme školní projekci. Nabízíme filmové novinky i československé legendy z filmového archivu. Můžete se připojit k již chystaným projekcím, nebo vám zajistíme individuální program. Věříme, že projekce v Kině Art obohatí vaše vzdělávací aktivity a zpříjemní studentům školní docházku.
Poradíme vám s filmem dle vašich potřeb a požadavků, ať se jedná o věk studentů, jazykové či tematické zaměření. Ozvěte se nám s vaší představou a my vám nabídneme několik filmů, které jí odpovídají. Společně vybereme snímek a čas, které jsou pro vás ideální.
Nenalezeny žádné filmy.
Karel Kopfrkingl je zaměstnanec krematoria, který svou práci bere jako poslání. Zároveň se stará vzorně o svou rodinu, je abstinent a nekuřák, označuje se za „jemného člověka“. Jenže jsou třicátá léta a nastává okupace Československa. Karel se postupně začíná ztotožňovat s myšlenkou Vyššího řádu, získává také větší moc v práci (stává se ředitelem krematoria). Touží spasit svět. Jelikož je jeho manželka poloviční Židovka, rozhodne se ji „zbavit utrpení“ a oběsí ji. Zabije také svého syna, pouze dceři se podaří utéci. Pořád se považuje za ohleduplného a správného člověka.
Román Ladislava Fukse zfilmoval roku 1968 režisér Juraj Herz. Snímek patří k výrazným filmům československé nové vlny a díky své až expresionistické atmosféře spojené s černobílou kamerou se příběh posunul více do roviny psychologického hororu. Lze na něm nejen demonstrovat kinematografii šedesátých let, ale zároveň ukazuje i působení nacistického režimu na obyčejného člověka. To vše ve velmi atraktivní podobě i pro mladého diváka.
Film vypráví o Varšavském povstání roku 1944, a to převážně z pohledu mladých lidí, kteří se ho účastnili na straně povstalců. Hlavní hrdina je Štefan, mladík, který se (i veden romantickou láskou) přidá k přípravám. Film pak sleduje postupné fáze povstání, od euforie jeho počátků až po konečnou porážku, a to právě zejména z pohledu Štefana a jeho stejně starých přátel.
Film je možné použít pro přiblížení tématu druhé světové války. Na rozdíl od mnoha filmů žánru válečného filmu není rozvláčný, nezahlcuje jmény a fakty (ale nerezignuje na ně) a nezaměřuje se na technické aspekty války, ale je natočen svižnou (až popovou) formou a je celý koncipován z pohledu mladých lidí. Přesto je zpracován velmi kvalitně a může mladým lidem přiblížit nejen druhou světovou válku, ale realitu jakéhokoliv válečného konfliktu, který se může rozpoutat i za dveřmi našeho domu. Film polemizuje s otázkami vlastenectví a hrdinství a věnuje se prvním láskám a přátelství.
Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou. Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)