Kino Art pro školy

Román L. N. Tolstého líčí měnící se podobu carského Ruska. Popisuje soudobý život ruské šlechty a vztahy mezi postavami využívá k budování širšího politického a společenského kontextu. Filmové adaptace to často nerespektují a vytváří zjednodušující melodramata o Anně Karenině, která opustí svého manžela, aby mohla být se svým mladším milencem Vronským. Britský snímek z roku 2012 se odlišuje i tím, že je adaptací poměrně věrnou a prostor kromě Anny Kareniny dostávají i jiné postavy. 

Film velmi vhodnou formou seznámí diváky s klíčovým dílem ruské literatury a zároveň jim nabízí prostor pro širší uvažování o tématu filmových adaptací. Je filmem, který je přiznaně stylizovaný. Většina příběhu se přenáší na divadelní jeviště, nastolen je od začátku až taneční rytmus, herci se pohybují podle hudby v dlouhých sekvencích. Tato teatrálnost pomáhá přijmout příběh, který může být dnešním mladým divákům vzdálený, protože ukazuje zvyklosti,  které jsou již překonané. Problém společenských konvencí se dá ovšem ve své obecné rovině přenést i do současnosti.

Geniální vynálezce, profesor Roch, je na pokraji objevu látky, která může ve špatných rukou zničit svět. A právě takové ruce má hrabě Artigas, tajemný a temný dobrodruh, který ve své ponorce brázdí světová moře a potápí lodě. Bohatství, kterého se tak zmocní, je mu nástrojem k ovládnutí světa. Artigas unese profesora Rocha ze sanatoria a nutí ho, aby v jeho sídle v kráteru sopky Back Cup vynález dokončil. Shodou okolností Artigas unese i profesorova asistenta, inženýra Harta, který je i vypravěčem příběhu, a jenž se všemožně pokouší profesora osvobodit a zamezit zkáze. Hart nakonec vyšle jícnem sopky balón s poselstvím k lidstvu, jež se díky tomu spojí a jehož válečné flotily v hodině dvanácté zkáze zamezí.

Vynález zkázy natočil světově uznávaný český režisér Karel Zeman a je jeho první adaptací románů Julese Verna. Snímek kloubí řadu filmových a animačních technik, aby se přiblížil atmosféře původních ilustrací Édouarda Rioua a Léona Benetta. Scénář Františka Hrubína zachovává atmosféru románového čtení a film je vhodný i pro osvětu na poli literatury. Zejména je to dobrý úvod pro žánrovou četbu (dobrodružné romány, literatura sci-fi). Film také poskytuje (byť fantastickou) sondu do období průmyslové revoluce a demonstruje mnohdy i skutečné vynálezy 19. století.

Lipsko na konci léta 1989. Dvanáctiletá Fany se stará o Sputnika, psa své nejlepší kamarádky Sophie, která odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sophie do třídy nevrátila a Fany začíná tušit, že její kamarádka, jako mnoho jiných, uprchla s rodinou na Západ. Ze třídy mizí i další děti, a pro Fany tak začíná dobrodružství při hledání kamarádky, které ji zavede do víru začínajících pravidelných pondělních demonstrací i na státní hranice, ale zapříčiní i konflikty s její prorežimní učitelkou. Zdá se, že se věci začínají dávat do pohybu... Příběh Fany líčí průběh pokojné revoluce na podzim roku 1989 z pohledu dítěte.

Další informace o filmu pro učitele

FILM PROMÍTÁME V ČEŠTINĚ NEBO NĚMČINĚ DLE PREFERENCÍ.

Celovečerní fantasticko-dobrodružný film, který ukazuje prehistorická stadia vzniku Země, flory a fauny. Nález pravěké zkameněliny je pro čtyři zvídavé kluky výzvou k výpravě do dávné minulosti. Na malé pramičce postupně proplouvají dobou ledovou, přes třetihory a druhohory, až na samý počátek života na planetě Zemi, přičemž zažijí nejrůznější, mnohdy i nebezpečná dobrodružství.

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Celovečerní film Havel přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie, Václava Havla, z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností. „Portrét státníka nečekejte,“ slibuje režisér Slávek Horák. Film se soustředí na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.  V centru všeho je pak neobvyklý, a o to silnější vztah s manželkou Olgou. Film Havel se odehrává mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Dějiny jsou ale až v druhém plánu, film Havel nabízí především velký, vzrušující a málo známý příběh, jakých není ve světě mnoho. (Bontonfilm)

Karel Kopfrkingl je zaměstnanec krematoria, který svou práci bere jako poslání. Zároveň se stará vzorně o svou rodinu, je abstinent a nekuřák, označuje se za „jemného člověka“. Jenže jsou třicátá léta a nastává okupace Československa. Karel se postupně začíná ztotožňovat s myšlenkou Vyššího řádu, získává také větší moc v práci (stává se ředitelem krematoria). Touží spasit svět. Jelikož je jeho manželka poloviční Židovka, rozhodne se ji „zbavit utrpení“ a oběsí ji. Zabije také svého syna, pouze dceři se podaří utéci. Pořád se považuje za ohleduplného a správného člověka.

Román Ladislava Fukse zfilmoval roku 1968 režisér Juraj Herz. Snímek patří k výrazným filmům československé nové vlny a díky své až expresionistické atmosféře spojené s černobílou kamerou se příběh posunul více do roviny psychologického hororu. Lze na něm nejen demonstrovat kinematografii šedesátých let, ale zároveň ukazuje i působení nacistického režimu na obyčejného člověka. To vše ve velmi atraktivní podobě i pro mladého diváka.  

Film vypráví o Varšavském povstání roku 1944, a to převážně z pohledu mladých lidí, kteří se ho účastnili na straně povstalců. Hlavní hrdina je Štefan, mladík, který se (i veden romantickou láskou) přidá k přípravám. Film pak sleduje postupné fáze povstání, od euforie jeho počátků až po konečnou porážku, a to právě zejména z pohledu Štefana a jeho stejně starých přátel.

Film je možné použít pro přiblížení tématu druhé světové války. Na rozdíl od mnoha filmů žánru válečného filmu není rozvláčný, nezahlcuje jmény a fakty (ale nerezignuje na ně) a nezaměřuje se na technické aspekty války, ale je natočen svižnou (až popovou) formou a je celý koncipován z pohledu mladých lidí. Přesto je zpracován velmi kvalitně a může mladým lidem přiblížit nejen druhou světovou válku, ale realitu jakéhokoliv válečného konfliktu, který se může rozpoutat i za dveřmi našeho domu. Film polemizuje s otázkami vlastenectví a hrdinství a věnuje se prvním láskám a přátelství.  

Film vypráví o Francii v době Krásných časů (Belle Époque), a to optikou dívky, která se rozhodne rozluštit několik záhad (krádeže, zmizelé dívky). Spolu se svým kamarádem Orelem pátrá, přitom se i učí a publikum s ní, protože se dostává do slavných francouzských míst (Eiffelova věž, Moulin Rouge) a naráží na důležité osobnosti historie Francie: vědkyni Marii Curie, trojici malířů Picassa, Moneta a Renoira, spisovatele Marcela Prousta. 

Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Mikolášek je člověk bez odborného lékařského vzdělání, ale s nevšedním a nevysvětlitelným nadáním diagnostiko­vat a pomocí bylinek léčit nemoci, se kterými si ani doktoři nevědí rady. Jeho mimořádné schopnosti jsou však vykoupeny bojem s vlastními démony. Léčitelství je jeho vnitřní spásou a ochranou před sebou samým… (CinemArt)

Režisér Robert Sedláček se ve své kvůli kombinaci faktů a fikce rozporuplně přijímané seriálové tvorbě zaměřoval na velké muže tvořící velké dějiny (České století) a na vliv dějinných událostí na umělce a jejich roli ve společnosti (Bohéma). V Janu Palachovi se naopak zaměřil na zdánlivě obyčejného člověka, který „toužil dějiny studovat”, ovšem svým činem - upálením se na protest proti okupaci sovětskými vojsky a následnou zradou ideálů Pražského jara - se „stal jejich součástí”.

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. 

Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život.

Pouze ve velkém sále.

Proč dílo Milana Kundery tak zaujalo po celém světě? Proč odešel do Francie a začal psát ve francouzštině? Co je za tím, že bránil překladům svých posledních románů do češtiny? Nebo že se vyhýbá kamerám a publicitě? Dokument o Kunderově díle nás zavede do rodného Brna, do dob, kdy studoval a učil na FAMU, nebo do normalizace, kdy mu bylo bráněno v tvorbě a nebyl vydáván, přestože už získával úspěchy v zahraničí. Filmem provází student, který si vezme do hlavy, že získá pro svou závěrečnou práci na fakultě rozhovor s Milanem Kunderou. Přesto, že se všeobecně ví, že spisovatel léta už žádná interview neposkytuje. Obrátí se však na Kunderovy přátele a postupně tak objevuje osobnost a myšlení Kundery. Oni přátelé jsou však naprosto exkluzivní společnost. Na české straně se v dokumentu představí například Milan Uhde, Jiří Bartoška, Karel Steigerwald či Jiří Brabec, na francouzské zase Yasmina Reza, Bernard Henri-Lévy, Jean-Claude Carrière nebo Antoine Gallimard. Ve filmu se objeví i sám Kundera – v záznamech francouzské televize a hlasově i z doby realizace filmu.

Jak často si kladete otázku: „Co by tak mohlo nastat, kdyby se Hitler probudil v Berlíně roku 2014“? Nejpravděpodobnější odpověď zní – virální celosvětová senzace! Pokud máte další duchaplné otázky týkající se Führera, jako například jestli je jeho oblíbená barva trenýrek bílá nebo hnědá nebo jaké je oblíbené demokratické zřízení Herr Hitlera, a bojíte se zeptat, snímek Už je tady zas vám přinese odpovědi. Tentokrát to bude skutečný triumf vůle.

Na VGIKu vystudovaný kameraman a následně praktikující režisér Vitalij Manskij během své profese dokumentaristy získal přes padesát cen z prestižních festivalů, například Stříbrnou holubici na festivalu v Lipsku za Srezki čerednoj vojny či Cenu za nejlepší celovečerní dokumentární film v Karlových Varech za Rouru. V u nás do kin uvedeném dokumentu V paprscích slunce poodkrýval, jak funguje severokorejská propaganda.

Po odkrytí tzv. potěmkinovské vesnice v tragikomických V paprscích slunce odhaluje (post)sovětskou propagandu ve Svědcích Putinových. Vitalij Manskij totiž v osudné době nástupu Putina do prezidentské funkce zastával funkci dvorního prezidentského kameramana. Mohl tak zmapovat, jak Boris Jelcin nečekaně skládá svou funkci, z dvaceti možných kandidátů vybírá zrovna Putina do pozice zastupujícího prezidenta, a jak si tento po úspěšných volbách počíná (revival sovětské hymny, státní média jakožto nástroj propagandy, mizení názorových oponentů ad. praktiky). Vedle politickým aparátem schváleného zaznamenávacího zařízení Manskij používal i skrytou kameru, když chtěl Putina konfrontovat ohledně některých jeho státnických kroků. Dobré dvě dekády starý materiál se rozhodl – doplněný o komentář mimo obraz – zužitkovat v současnosti, protože mu přišel stále relevantnější. Zároveň chtěl vypovědět o své úloze dokumentaristy: „To byla cena, kterou jsem musel zaplatit za naivní představu, že jsem pouze svědek.“ Buďte svědky a svědkyněmi Manského svědectví o svědcích Putinových, za které získal cenu za Nejlepší dokument v Karlových Varech. (Marek Slovák)

ŠKOLNÍ PROGRAM: DNY EVROPSKÉHO FILMU 2022

cena: 80 Kč/žák
termín: 4. 4. - 20. 5. 2022

Striktní černobílá sonda do komunistické Budapešti roku 1983. Zpěvák Frank se bouří proti totalitě, a proto ho policie zatkne a zavře do blázince. Co všechno Frank obětuje za svobodu?

Možnost doprovodného programu: CO JE TO POLITICKÝ PROCES? PŘÍPAD JAZZ

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století fungovaly v Československu významné svobodomyslné proudy. Patřilo k nim dění mezi ochránci přírody, ve sféře duchovní, kolem Charty 77, undergroundu a v širokém spektru kultury především působení Jazzové sekce. Komunistický režim všechny kritiky režimu důsledně potírali, často za velkolepých soudních procesů. A právě proces s členy Jazzové sekce z roku 1987 je historiky označován jako poslední velký politický proces v socialistickém Československu.

Ústav pro studium totalitních režimů připravil pro žáky 90 min. vzdělávací program, který je dostupný on-line pro práci ve školce i doma a zdarma. Žáci získají přehled, co znamená politický proces a obohatí své znalosti o dění ve společnosti v Československu během 80. let.

Píše se podzim roku 1942, a přestože okupované Norsko strádá vlivem materiálního nedostatku a válečných restrikcí, desetiletá Gerda a její bratr Otto se těší na (jakkoli skromné) Vánoce. Pak si však pro jejich rodiče přijde policie a opuštěné děti navíc zjišťují, že se ve sklepě jejich domu ukrývají dvě židovské děti, sourozenci Daniel a Sarah. Mají je opustit a odejít do bezpečí k tetě? Anebo naplnit záměr svých rodičů a provést je hlubokými lesy za švédskou hranici, na neutrální území, kde by děti byly v bezpečí? Rázná Gerda má jasno hned a váhavému Ottovi nezbývá než se přidat. Čeká je cesta, na níž kromě nástrah zimní přírody musejí překonat i vzájemné rozpory a nedůvěru a rozeznat, kdo z dospělých jim chce pomoci a kdo je zradí.

V ČEŠTINĚ NEBO NORŠTINĚ S ČESKÝMI TITULKY