Kino Art pro školy

Na sklonku jednoho z největších válečných konfliktů všech dob dostali dva mladí britští vojáci Schofield a Blake zdánlivě nesplnitelný úkol. V nervy drásajícím závodě s časem musí zdolat nepřátelské území a doručit zprávu, která má zabránit smrtícímu útoku na stovky vojáků - mezi ohroženými je i Blakeův bratr.

Režisér Sam Mendes označil jako dvě hlavní inspirace pro 1917 příběhy svého dědečka o zážitcích z první světové války a Stezky slávy od Stanleyho Kubricka s působivými dlouhými nepřerušovanými záběry podél zákopů. 1917 jde ale se svými záběry ještě dále. Používá techniky neviditelného spojování záběrů, které mají vytvářet dojem, že se celý film odehrává v jednom záběru. 

Román L. N. Tolstého líčí měnící se podobu carského Ruska. Popisuje soudobý život ruské šlechty a vztahy mezi postavami využívá k budování širšího politického a společenského kontextu. Filmové adaptace to často nerespektují a vytváří zjednodušující melodramata o Anně Karenině, která opustí svého manžela, aby mohla být se svým mladším milencem Vronským. Britský snímek z roku 2012 se odlišuje i tím, že je adaptací poměrně věrnou a prostor kromě Anny Kareniny dostávají i jiné postavy. 

Film velmi vhodnou formou seznámí diváky s klíčovým dílem ruské literatury a zároveň jim nabízí prostor pro širší uvažování o tématu filmových adaptací. Je filmem, který je přiznaně stylizovaný. Většina příběhu se přenáší na divadelní jeviště, nastolen je od začátku až taneční rytmus, herci se pohybují podle hudby v dlouhých sekvencích. Tato teatrálnost pomáhá přijmout příběh, který může být dnešním mladým divákům vzdálený, protože ukazuje zvyklosti,  které jsou již překonané. Problém společenských konvencí se dá ovšem ve své obecné rovině přenést i do současnosti.

Geniální vynálezce, profesor Roch, je na pokraji objevu látky, která může ve špatných rukou zničit svět. A právě takové ruce má hrabě Artigas, tajemný a temný dobrodruh, který ve své ponorce brázdí světová moře a potápí lodě. Bohatství, kterého se tak zmocní, je mu nástrojem k ovládnutí světa. Artigas unese profesora Rocha ze sanatoria a nutí ho, aby v jeho sídle v kráteru sopky Back Cup vynález dokončil. Shodou okolností Artigas unese i profesorova asistenta, inženýra Harta, který je i vypravěčem příběhu, a jenž se všemožně pokouší profesora osvobodit a zamezit zkáze. Hart nakonec vyšle jícnem sopky balón s poselstvím k lidstvu, jež se díky tomu spojí a jehož válečné flotily v hodině dvanácté zkáze zamezí.

Vynález zkázy natočil světově uznávaný český režisér Karel Zeman a je jeho první adaptací románů Julese Verna. Snímek kloubí řadu filmových a animačních technik, aby se přiblížil atmosféře původních ilustrací Édouarda Rioua a Léona Benetta. Scénář Františka Hrubína zachovává atmosféru románového čtení a film je vhodný i pro osvětu na poli literatury. Zejména je to dobrý úvod pro žánrovou četbu (dobrodružné romány, literatura sci-fi). Film také poskytuje (byť fantastickou) sondu do období průmyslové revoluce a demonstruje mnohdy i skutečné vynálezy 19. století.

Snímek ukazuje nacismus optikou dvanáctiletého chlapce, člena Hitlerjugend, jehož imaginární kamarád je samotný Adolf Hitler.  Hrdina nicméně náhodně objeví, že jeho maminka skrývá v domě židovskou holčičku, a postupně se tak  jeho pohled na svět okolo proměňuje. Snímek odlehčenou formou představuje dospívajícímu publiku tematiku druhé světové války. Důležitá je také tematika přátelství a zejména rodiny. Může být také vhodný pro ilustraci subjektivního vnímání postavy (představy hlavního hrdiny).

Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Lipsko na konci léta 1989. Dvanáctiletá Fany se stará o Sputnika, psa své nejlepší kamarádky Sophie, která odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sophie do třídy nevrátila a Fany začíná tušit, že její kamarádka, jako mnoho jiných, uprchla s rodinou na Západ. Ze třídy mizí i další děti, a pro Fany tak začíná dobrodružství při hledání kamarádky, které ji zavede do víru začínajících pravidelných pondělních demonstrací i na státní hranice, ale zapříčiní i konflikty s její prorežimní učitelkou. Zdá se, že se věci začínají dávat do pohybu... Příběh Fany líčí průběh pokojné revoluce na podzim roku 1989 z pohledu dítěte.

Další informace o filmu pro učitele

FILM PROMÍTÁME V ČEŠTINĚ NEBO NĚMČINĚ DLE PREFERENCÍ.

Celovečerní fantasticko-dobrodružný film, který ukazuje prehistorická stadia vzniku Země, flory a fauny. Nález pravěké zkameněliny je pro čtyři zvídavé kluky výzvou k výpravě do dávné minulosti. Na malé pramičce postupně proplouvají dobou ledovou, přes třetihory a druhohory, až na samý počátek života na planetě Zemi, přičemž zažijí nejrůznější, mnohdy i nebezpečná dobrodružství.

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Celovečerní film Havel přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie, Václava Havla, z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností. „Portrét státníka nečekejte,“ slibuje režisér Slávek Horák. Film se soustředí na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.  V centru všeho je pak neobvyklý, a o to silnější vztah s manželkou Olgou. Film Havel se odehrává mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Dějiny jsou ale až v druhém plánu, film Havel nabízí především velký, vzrušující a málo známý příběh, jakých není ve světě mnoho. (Bontonfilm)

Karel Kopfrkingl je zaměstnanec krematoria, který svou práci bere jako poslání. Zároveň se stará vzorně o svou rodinu, je abstinent a nekuřák, označuje se za „jemného člověka“. Jenže jsou třicátá léta a nastává okupace Československa. Karel se postupně začíná ztotožňovat s myšlenkou Vyššího řádu, získává také větší moc v práci (stává se ředitelem krematoria). Touží spasit svět. Jelikož je jeho manželka poloviční Židovka, rozhodne se ji „zbavit utrpení“ a oběsí ji. Zabije také svého syna, pouze dceři se podaří utéci. Pořád se považuje za ohleduplného a správného člověka.

Román Ladislava Fukse zfilmoval roku 1968 režisér Juraj Herz. Snímek patří k výrazným filmům československé nové vlny a díky své až expresionistické atmosféře spojené s černobílou kamerou se příběh posunul více do roviny psychologického hororu. Lze na něm nejen demonstrovat kinematografii šedesátých let, ale zároveň ukazuje i působení nacistického režimu na obyčejného člověka. To vše ve velmi atraktivní podobě i pro mladého diváka.  

Film vypráví o Varšavském povstání roku 1944, a to převážně z pohledu mladých lidí, kteří se ho účastnili na straně povstalců. Hlavní hrdina je Štefan, mladík, který se (i veden romantickou láskou) přidá k přípravám. Film pak sleduje postupné fáze povstání, od euforie jeho počátků až po konečnou porážku, a to právě zejména z pohledu Štefana a jeho stejně starých přátel.

Film je možné použít pro přiblížení tématu druhé světové války. Na rozdíl od mnoha filmů žánru válečného filmu není rozvláčný, nezahlcuje jmény a fakty (ale nerezignuje na ně) a nezaměřuje se na technické aspekty války, ale je natočen svižnou (až popovou) formou a je celý koncipován z pohledu mladých lidí. Přesto je zpracován velmi kvalitně a může mladým lidem přiblížit nejen druhou světovou válku, ale realitu jakéhokoliv válečného konfliktu, který se může rozpoutat i za dveřmi našeho domu. Film polemizuje s otázkami vlastenectví a hrdinství a věnuje se prvním láskám a přátelství.  

Film vypráví o Francii v době Krásných časů (Belle Époque), a to optikou dívky, která se rozhodne rozluštit několik záhad (krádeže, zmizelé dívky). Spolu se svým kamarádem Orelem pátrá, přitom se i učí a publikum s ní, protože se dostává do slavných francouzských míst (Eiffelova věž, Moulin Rouge) a naráží na důležité osobnosti historie Francie: vědkyni Marii Curie, trojici malířů Picassa, Moneta a Renoira, spisovatele Marcela Prousta. 

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou. Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)