Kino Art pro školy

První český celovečerní loutkový film Špalíček cyklicky zachycuje rok na českém venkově. Je složen z celkem šesti částí (Masopust, Jaro, Legenda o sv. Prokopu, Pouť, Posvícení, Betlém), v nichž je střídavě kladen akcent na lyrické a lyricko-epické motivy. 

Pro snímek je vedle osobnosti režiséra a výtvarníka Jiřího Trnky podstatný vklad skladatele Václava Trojana, který v hudebním doprovodu využil řadu motivů z lidových písní zpívaných dětským Kühnovým sborem. 

Špalíček i po sedmdesáti letech od svého vzniku zaujme nikoliv jako typický představitel české kinematografie, ale jako sebevědomě světové dílo oceněné na festivalu v Benátkách, které na celovečerní ploše experimentuje s malými útvary a žánry a skládá z nich kompaktní celek. Přestože název díla odkazuje ke Špalíčku Mikoláše Alše, film je výsledkem hlubšího autorského zaujetí lidovou kulturou a tradicí: cyklus původně vznikal pod pracovním názvem Český rok (což je mj. název čtyřsvazkové dobové publikace Karla Plicky)

Desetiletá Chihiro je obyčejná japonská holčička. Když se se svými rodiči vydává poprvé do nového bydliště, jejich auto zabloudí na opuštěnou lesní cestu, vedoucí k záhadnému tunelu. Chihiro i její rodiče se vydají dovnitř a objeví cosi, co považují za opuštěný lunapark. Rodiče podlehnou lákavé nabídce občerstvení v opuštěných stáncích, ale záhy se promění ve vepře. Chihiro se snaží najít pomoc a narazí na tajuplného chlapce jménem Haku. Ten ji seznámí s duchy, kteří v noci lunapark obývají a najde jí zaměstnání u Yubaby, staré čarodějnice s malým tělem a velkou hlavou, která provozuje obrovské lázně, kam si chodí odpočinout milióny pozemských bohů a jiných fantastických bytostí. Zde se skrývá jediná možnost, jak může Chihiro zrušit zakletí svých rodičů a vrátit se do lidského světa.

FILM PROMÍTÁME V ČEŠTINĚ NEBO JAPONŠTINĚ DLE PREFERENCÍ.  

Devítiletý Ren žije v moderním Tokiu se svou rozvedenou matkou. Ta však umírá, a když se jeho otec se neozývá, Ren odmítá žít u náhradní rodiny a zahořkne (získává díru v srdci). Během bloumání po městě se ocitne v paralelním fantastickém světě Džútengai, který obývají antropomorfní zvířata. Zde se ho ujme samotářský medvědí válečník. Ren ve světě dospěje, podaří se mu najít cestu zpět, pokračovat ve studiu a eventuálně se smířit s otcem. Ve světě Džútengai panuje nástupnický konflikt, ve kterém hraje roli jeho vrstevník, který je také lidským chlapcem se stejným traumatem. Ren s ním musí podstoupit boj, který je možné vyhrát jen tím, že bude ochotný obětovat se za ostatní a jeho medvědí vychovatel (adoptivní otec) vyplní díru v jeho srdci.

Film natočil mistr japonské animace (anime) Mamoru Hosoda, a to na základě vlastního komiksu (manga). Vedle své typické formy představuje i prvky z japonské kultury a mytologie, aniž by byl dětskému divákovi nesrozumitelný. V duchu japonské tvorby po mládež klade silný důraz na etické a morální chování. Obsahově se za dobrodružnou podívanou skrývá silný příběh o dospívání, ztrátě rodiče, útěku z domova a adoptivní výchově. Ren se stává ve fantastickém světě uznávaným šermířem, přesto si v lidském světě chce doplnit vzdělání a nechá se doučovat. Hlavní důraz je kladen na vnitřní boj, díra v srdci představuje jasný obraz psychologického traumatu a pocitu prázdnoty.

Dle preferencí ČESKY či JAPONSKY.

Animovaný film vypráví o světě, kde od sebe žije odděleně společnost myší a společnost medvědů. Celestina je malá myška a celý život je vychovávána ve strachu z medvědů. Náhodou se jí podaří seznámit se se samotářským medvědem Ernestem. Sblíží se spolu (zejména, když navzájem objeví svou slabost pro umění) a zažívají mnohá dobrodružství, která vedou až k jejich pronásledování policií. Když jsou nakonec chyceni, oba jsou postaveni před soud (Celestina medvědy a Ernest myšmi). Když ale zachrání soudní síň před nenadálým požárem, je jim dopřáno žít spolu.

Film představuje jednu z nejlepších ukázek současné evropské animace – ta je v tomto případě inspirována ilustracemi stejnojmenné knižní předlohy Gabrielly Vincent. Lze ho tak brát i jako vhodný doplněk k vedení zájmu o literaturu (oba hrdinové na konci filmu píšou o svém dobrodružství knihu). Svou zápletkou velmi nenásilně ukazuje nebezpečí dělení světa na různé skupiny obyvatel a pěstování vzájemné nedůvěry, nepochopení a nepřátelství.

Mirai je malá sestřička, která se narodí do rodiny jedináčka, malého Kuna. Pro chlapce s tím přichází první velké změny v jeho životě, protože rodičům, kteří tu donedávna byli jen pro něj, začal maraton péče o další dítě. Malý Kun se učí, jak zapadnout do proměnlivých vztahů ve vyvíjejícím se „organismu“ rodiny. Dostává zpětnou vazbu nejen od domácího psa, ale i od různých členů rodiny, které potkává, když vyjde ven na zahradu. Film je pozoruhodný citem pro vyprávění a skvělou animací, která odpovídá příběhu.

Geniální vynálezce, profesor Roch, je na pokraji objevu látky, která může ve špatných rukou zničit svět. A právě takové ruce má hrabě Artigas, tajemný a temný dobrodruh, který ve své ponorce brázdí světová moře a potápí lodě. Bohatství, kterého se tak zmocní, je mu nástrojem k ovládnutí světa. Artigas unese profesora Rocha ze sanatoria a nutí ho, aby v jeho sídle v kráteru sopky Back Cup vynález dokončil. Shodou okolností Artigas unese i profesorova asistenta, inženýra Harta, který je i vypravěčem příběhu, a jenž se všemožně pokouší profesora osvobodit a zamezit zkáze. Hart nakonec vyšle jícnem sopky balón s poselstvím k lidstvu, jež se díky tomu spojí a jehož válečné flotily v hodině dvanácté zkáze zamezí.

Vynález zkázy natočil světově uznávaný český režisér Karel Zeman a je jeho první adaptací románů Julese Verna. Snímek kloubí řadu filmových a animačních technik, aby se přiblížil atmosféře původních ilustrací Édouarda Rioua a Léona Benetta. Scénář Františka Hrubína zachovává atmosféru románového čtení a film je vhodný i pro osvětu na poli literatury. Zejména je to dobrý úvod pro žánrovou četbu (dobrodružné romány, literatura sci-fi). Film také poskytuje (byť fantastickou) sondu do období průmyslové revoluce a demonstruje mnohdy i skutečné vynálezy 19. století.