V Kině Art pro vás rádi kdykoliv uspořádáme školní projekci. Nabízíme filmové novinky i československé legendy z filmového archivu. Můžete se připojit k již chystaným projekcím, nebo vám zajistíme individuální program. Věříme, že projekce v Kině Art obohatí vaše vzdělávací aktivity a zpříjemní studentům školní docházku.
Poradíme vám s filmem dle vašich potřeb a požadavků, ať se jedná o věk studentů, jazykové či tematické zaměření. Ozvěte se nám s vaší představou a my vám nabídneme několik filmů, které jí odpovídají. Společně vybereme snímek a čas, které jsou pro vás ideální.
Níže můžete vidět akce, které se v současné době v kině již připravují. Jedná se o projekce jak ze speciální nabídky festivalů, tak běžná školní promítání, které je již domluvené s konkrétní školou nebo třídou. Pokud by i vám některý z termínů a titulů vyhovoval a stále je k dispozici kapacita pro vámi požadovaný počet žáků/studentů, dejte nám vědět a rádi vás přibereme. Pokud nikoliv, uspořádáme vám projekci podle vašich požadavků.
pátek
pátek 20. května 9:00 · Velký sál
čtvrtek
čtvrtek 26. května 9:00 · Velký sál
Encanto
Nenalezeny žádné filmy.
Román L. N. Tolstého líčí měnící se podobu carského Ruska. Popisuje soudobý život ruské šlechty a vztahy mezi postavami využívá k budování širšího politického a společenského kontextu. Filmové adaptace to často nerespektují a vytváří zjednodušující melodramata o Anně Karenině, která opustí svého manžela, aby mohla být se svým mladším milencem Vronským. Britský snímek z roku 2012 se odlišuje i tím, že je adaptací poměrně věrnou a prostor kromě Anny Kareniny dostávají i jiné postavy.
Film velmi vhodnou formou seznámí diváky s klíčovým dílem ruské literatury a zároveň jim nabízí prostor pro širší uvažování o tématu filmových adaptací. Je filmem, který je přiznaně stylizovaný. Většina příběhu se přenáší na divadelní jeviště, nastolen je od začátku až taneční rytmus, herci se pohybují podle hudby v dlouhých sekvencích. Tato teatrálnost pomáhá přijmout příběh, který může být dnešním mladým divákům vzdálený, protože ukazuje zvyklosti, které jsou již překonané. Problém společenských konvencí se dá ovšem ve své obecné rovině přenést i do současnosti.
Geniální vynálezce, profesor Roch, je na pokraji objevu látky, která může ve špatných rukou zničit svět. A právě takové ruce má hrabě Artigas, tajemný a temný dobrodruh, který ve své ponorce brázdí světová moře a potápí lodě. Bohatství, kterého se tak zmocní, je mu nástrojem k ovládnutí světa. Artigas unese profesora Rocha ze sanatoria a nutí ho, aby v jeho sídle v kráteru sopky Back Cup vynález dokončil. Shodou okolností Artigas unese i profesorova asistenta, inženýra Harta, který je i vypravěčem příběhu, a jenž se všemožně pokouší profesora osvobodit a zamezit zkáze. Hart nakonec vyšle jícnem sopky balón s poselstvím k lidstvu, jež se díky tomu spojí a jehož válečné flotily v hodině dvanácté zkáze zamezí.
Vynález zkázy natočil světově uznávaný český režisér Karel Zeman a je jeho první adaptací románů Julese Verna. Snímek kloubí řadu filmových a animačních technik, aby se přiblížil atmosféře původních ilustrací Édouarda Rioua a Léona Benetta. Scénář Františka Hrubína zachovává atmosféru románového čtení a film je vhodný i pro osvětu na poli literatury. Zejména je to dobrý úvod pro žánrovou četbu (dobrodružné romány, literatura sci-fi). Film také poskytuje (byť fantastickou) sondu do období průmyslové revoluce a demonstruje mnohdy i skutečné vynálezy 19. století.
Filmová adaptace Jane Austenové Emma je věrným převyprávěním slavného satirického románu (1815). Snímek pracuje s ukazováním třídních rozdílů jednotlivých postav (zejména kontrast Emma x Harriet) ve velmi vizuálně přitažlivé podobě. Propracované kostýmy i prostředí může být vhodné i pro hodiny dějepisu (regentské období) či výtvarnou výchovu. Film může také rozvinout další debatu na téma podob filmových adaptací slavných románů a zejména jejich aktualizací pro současného diváka.
Karel Kopfrkingl je zaměstnanec krematoria, který svou práci bere jako poslání. Zároveň se stará vzorně o svou rodinu, je abstinent a nekuřák, označuje se za „jemného člověka“. Jenže jsou třicátá léta a nastává okupace Československa. Karel se postupně začíná ztotožňovat s myšlenkou Vyššího řádu, získává také větší moc v práci (stává se ředitelem krematoria). Touží spasit svět. Jelikož je jeho manželka poloviční Židovka, rozhodne se ji „zbavit utrpení“ a oběsí ji. Zabije také svého syna, pouze dceři se podaří utéci. Pořád se považuje za ohleduplného a správného člověka.
Román Ladislava Fukse zfilmoval roku 1968 režisér Juraj Herz. Snímek patří k výrazným filmům československé nové vlny a díky své až expresionistické atmosféře spojené s černobílou kamerou se příběh posunul více do roviny psychologického hororu. Lze na něm nejen demonstrovat kinematografii šedesátých let, ale zároveň ukazuje i působení nacistického režimu na obyčejného člověka. To vše ve velmi atraktivní podobě i pro mladého diváka.
Jedná se o populární adaptaci slavného stejnojmenného románu (1813) britské spisovatelky Jane Austenové (1775–1817).
Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah...
Kniha z roku 1868 Louisy May Alcottové je založena částečně na jejím vlastním životě a dnes již patří k literárním klasikám. Dočkala se množství filmových adaptací, přesto nejnovější snímek od scenáristky a režisérky Grety Gerwig působí svěžím a originálním dojmem. Oproti ostatním adaptacím není vystavěn chronologicky, ale kombinuje období dětství hrdinek s obdobím dospělosti. Nabízí se rozvinutí debaty na téma filmové adaptace a zejména jejich aktualizací pro současného diváka. Malé ženy například zdůrazňují emancipační aspekt předlohy a explicitně pracují s tématem vypravěče a možnostmi vlastní interpretace. Z tohoto důvodu je film velmi vhodný pro hodiny literatury.
