Kino Art pro školy

Dokumentární snímek Vizionář Modigliani připomíná sto let od úmrtí výtvarného génia, který překonal všechny legendy a stereotypy. Od jeho kořenů v Livornu, kde se zrodilo hnutí Macchiaioli, přes Paříž, která byla centrem moderny a kde se střetával s takovými talenty své doby, jakými byli Pablo Picasso či Constantin Brâncuși, až po hluboký vztah s múzou Jeanne Hébuternovou. Příběh Amedea Modiglianiho je mimořádným příběhem výjimečného avantgardního umělce, velkého buřiče a ještě většího bohéma, jehož díla balancují na pomezí primitivismu a italské renesance. (Aerofilms)

ŠKOLNÍ PROGRAM: DNY EVROPSKÉHO FILMU 2022

cena: 80 Kč/žák
termín: 4. 4. - 20. 5. 2022

Striktní černobílá sonda do komunistické Budapešti roku 1983. Zpěvák Frank se bouří proti totalitě, a proto ho policie zatkne a zavře do blázince. Co všechno Frank obětuje za svobodu?

Možnost doprovodného programu: CO JE TO POLITICKÝ PROCES? PŘÍPAD JAZZ

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století fungovaly v Československu významné svobodomyslné proudy. Patřilo k nim dění mezi ochránci přírody, ve sféře duchovní, kolem Charty 77, undergroundu a v širokém spektru kultury především působení Jazzové sekce. Komunistický režim všechny kritiky režimu důsledně potírali, často za velkolepých soudních procesů. A právě proces s členy Jazzové sekce z roku 1987 je historiky označován jako poslední velký politický proces v socialistickém Československu.

Ústav pro studium totalitních režimů připravil pro žáky 90 min. vzdělávací program, který je dostupný on-line pro práci ve školce i doma a zdarma. Žáci získají přehled, co znamená politický proces a obohatí své znalosti o dění ve společnosti v Československu během 80. let.

Davidovi je šestnáct, má krásnou přítelkyni, rodiče ho podporují ve všem, do čeho se pustí, a vytvářejí mu patřičné finanční zázemí. Právě se přestěhoval, má nastoupit do nového hokejového týmu Vlků a zabojovat o místo brankářské jedničky. Jenže nováček v pevně semknutém kolektivu, to bohužel nevěstí nic dobrého. Co dělat, když tě spoluhráči nevezmou mezi sebe a opustí tě holka? Spirála šikany, odvety a vzájemných bojů se roztáčí. Pro většinu hráčů je to zpočátku asi jenom zábava, ale kapitán Jerry tlak neustále stupňuje. Někteří s tím možná nesouhlasí, ale nikdo nic neudělá. A šikana se z kabiny následně přesune i na internet. Podaří se Davidovi vybojovat své místo v týmu, ve škole, v životě, a Vlky porazit? (Bontonfilm)

Naomi přijíždí z Berlína do Lipska, aby tu své nevlastní sestře Ivie oznámila smrt jejich odcizeného otce. Zatímco se sestry pomalu poznávají, Ivie stále více pochybuje nejen o své přezdívce, ale i o své identitě.

Debutující Sarah Blasskiewitz vychází z vrstevnatého scénáře, v němž otevírá problematiku rasismu, střetu východu se západem a nejistotu vlastní identity.

Film se odehrává v současnosti v Německu. Marise je dvacet jedna let a pochází z rodiny z nižší střední třídy. Nyní žije jen se svou matkou, v mládí ji ovšem vychovával zbožňovaný dědeček. Netuší ale, že v milovaný děda tyranizoval její matku, když s ní byla těhotná. Stýká se s problematickou mládeží a dohromady tvoří gang hlásící se k neonacismu. Při napadení dvou mladých imigrantů, Rasula a Jamela, jim způsobí zdravotní i životní komplikace. Marise činu lituje a snaží se Rasulovi pomáhat. Nakonec se mu snaží i pomoci k cestě do Švédska, ale je dostižena svým gangem a postřelena.

Film se věnuje tématu xenofobie a neonacismu. Snaží se téma sledovat od svého zdroje (mladí lidé z rodin s nižšími příjmy, nuda a frustrace menšího města). Na hlavní hrdince demonstruje, že tíhnutí k neonacismu není vrozenou vadou a není definitivní, člověk je ovlivňován výchovou a svým okolím. V případě Marisy tak hraje roli i život v neúplné rodině a vliv špatné výchovy z hlediska jednoho z prarodičů, kterého si sama Marisa vůbec není vědoma. Film také ukazuje problémy, kterým v Evropě čelí imigranti.

Spolurežisérka úspěšného dokumentu V síti, Barbora Chalupová, debutuje tragikomickou dokumentární roadmovie, která sleduje cestu zákona, jenž může ovlivnit život statisíců lidí. „Zákon lásky“ zajistí manželství všem bez ohledu na jejich sexuální orientaci a podporuje ho většina obyvatel České republiky. Komu tedy návrh vzbuzující vášně a nebývalé emoce vadí? Jaký je vlastně rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím? S napětím sledujeme vypjatou výpravu napříč společností, která vede od sběru petičních podpisů, přes televizní půtky až po diskuse na půdě parlamentu směřující ke klíčovému hlasování. Střet progresivní a konzervativní části obyvatel ilustrují politici při svých vystoupeních a exhibicích. Nevzdělanost, obavy, strach a neschopnost udělat jakékoliv rozhodnutí však nejsou to jediné, co legislativnímu přijetí brání. Jsme skutečně tak liberální, jak se prezentujeme? A zvítězí nakonec láska nad lží a nenávistí? (Bontonfilm)

Kalifornské slunce, holky, mejdany, skejt a parta starších kluků, do které by hrozně rád zapadl. Tohle je prostě léto všech velkých poprvé, na které Stevie nikdy nezapomene. Tím spíš, že ho prožívá v polovině devadesátek – neopakovatelné době, jejíž atmosféru Jonah Hill (Vlk z Wall Street, Superbad) ve svém režijním debutu dokonale vystihl, hudbou počínaje a módou konče. 

V létě 2017 se mladí hokejisté z východočeského Náchoda vypravili do dalekého Maroka, kde je čekal rozhodně nejzábavnější tréninkový kemp jejich dosavadní kariéry. Nepřijeli sem totiž jenom hrát hokej, ale hlavně se zblízka seznámit s místními lidmi a jejich způsobem života. O několik měsíců později zase hokejisté z marockého Salé zamířili do České republiky, aby tu v obrácené podobě zažili to samé. Výsledkem je živý dialog dvou rozdílných kultur, plný různých malých překvapení a osvobozujícího humoru. Naučili se Češi v Maroku smlouvat? Potvrdili tu pověst hokejové velmoci? Sehnali Maročané v Čechách maso halal? Pochopili tu, co je to ofsajd? (Pilot Film)

Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Dokumentární umělecký film Tintoretto – rebel z Benátek připomíná 500 let od narození geniálního benátského rodáka a jednoho z největších jmen italské renesance. Hlas Heleny Bonham Carter (Králova řeč, Klub rváčů, série Harry Potter aj.) přibližuje malířův nespoutaný život a jeho impozantní dílo i soupeření s dalšími slavnými umělci své doby. Snímek také odhaluje, jak se v Tintorettově tvorbě obtiskla morová rána, která slavné město zasáhla uprostřed umělcova nejsilnějšího období.

Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru.(Film Europe)

Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život.

Pouze ve velkém sále.

Kniha z roku 1868 Louisy May Alcottové je založena částečně na jejím vlastním životě a dnes již patří k literárním klasikám. Dočkala se množství filmových adaptací, přesto nejnovější snímek od scenáristky a režisérky Grety Gerwig působí svěžím a originálním dojmem. Oproti ostatním adaptacím není vystavěn chronologicky, ale kombinuje období dětství hrdinek s obdobím dospělosti. Nabízí se rozvinutí debaty na téma filmové adaptace a zejména jejich aktualizací pro současného diváka. Malé ženy například zdůrazňují emancipační aspekt předlohy a explicitně pracují s tématem vypravěče a možnostmi vlastní interpretace. Z tohoto důvodu je film velmi vhodný pro hodiny literatury.

Pod městem Kiruna na severu Švédska se kvůli těžbě železné rudy propadá země. Šest tisíc obyvatel se i se svými domovy, radnicí a kostelem musí z míst, kde prožili svůj život, přesunout o několik kilometrů dále.

Velkolepý přesidlovací projekt slibuje naději na novou a zářnější budoucnost. Pro řadu místních obyvatel je ale zároveň velmi bolestný. Prostřednictvím studentky Maji, jemenského uprchlíka Abdalrahmána a stárnoucího učitele Tima sledujeme v ulicích a domovech odsouzených k zániku podivuhodné bezčasí, naplněné očekáváním nového začátku i nejistotou z vykořenění z důvěrně známého prostředí, které se nevyhnutelně přibližuje.

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Celovečerní film Havel přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie, Václava Havla, z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností. „Portrét státníka nečekejte,“ slibuje režisér Slávek Horák. Film se soustředí na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.  V centru všeho je pak neobvyklý, a o to silnější vztah s manželkou Olgou. Film Havel se odehrává mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Dějiny jsou ale až v druhém plánu, film Havel nabízí především velký, vzrušující a málo známý příběh, jakých není ve světě mnoho. (Bontonfilm)

Pětice sester žije se strýcem a babičkou na tureckém venkově, ve kterém jsou stále důležité konzervativní tradice. Jednoho dne si dívky zcela nevinně hrají na pláži s mladými chlapci a na základě tohoto incidentu je rodina izoluje od okolí a rozhodne se je provdat. Sestry se k tomu staví různým způsobem – nejstarší Sonay si velmi ráda vezme svého přítele, Selmu příbuzní donutí vzít si hocha, kterého v životě neviděla. Ece se provdat odmítá a posléze spáchá sebevraždu. Připravuje se sňatek pro Nur, u které nejmladší sestra Lale zjišťuje, že ji – stejně jako Ece – zneužívá jejich strýc. Sestry se vzepřou a podaří se jim utéci do města.

Snímek ukazuje velmi tradiční společnost tureckého venkova, kde jsou pořád běžné domluvené sňatky a kde se dcery musí zcela podřizovat vůli rodiny a okolí. Ukazuje různé způsoby, jakými se dívky této společnosti vzpírají (tajná výprava na fotbalové utkání, náhodný vztah s cizincem), či jakými způsoby ji naopak přijímají. Snímek nekritizuje pouze tureckou společnost, ale upozorňuje obecně na uzavřené komunity, které mohou být nebezpečné.

Čtrnáctiletá Nora žije v Berlíně v cool čtvrti Kreuzberg. Nedá dopustit na svou starší sestru, která ji prakticky vychovala. Noru její okolí vnímá jako tichou pozorovatelku, která raději sedí opodál a svět kolem sebe zachycuje na instagramová videa. Ani její další hobby, chov housenek a motýlů, jí v oblíbenosti mezi vrstevníky nepřidává...Její nesmělý postoj se začne měnit ve chvíli, když potká svobodomyslnou a charismatickou Romy. Každodenní rutinu nahradí dobrodružství a Nora díky živelné dívce poprvé zažije velkou lásku, a to se všemi radostmi i strastmi, které k ní neodmyslitelně patří... Stejně jako se housenky pomalu mění v motýly s pestrobarevnými křídly, i z Nory se začne stávat mladá žena…

Upozornění: Film obsahuje expresivní výrazy

Bobby, Eddy a David přišli na svět v New Yorku na začátku 60. let jako jednovaječná trojčata. Hned po narození ale byli rozděleni a adoptováni různými rodinami. Nikdo z nich neměl tušení, že má na vlas stejné sourozence. Po necelých dvaceti letech se souhrou šťastných náhod setkali a jejich neuvěřitelný příběh se stal senzací Ameriky. Kdo a proč je rozdělil? Jak ovlivnilo mnohaleté odloučení jejich životy? Znepokojivé tajemství experimentování s lidskými osudy odhaluje dokumentární film Tima Wardla, který se stal diváckou senzací a porota festivalu v Sundance ho ocenila Zvláštní cenou.

Kim, Momo a Bella jsou tři dospívající kamarádky, které ve škole nezapadají do kolektivu. Objeví ovšem nektar, po jehož ochutnání se promění v chlapce. Tato proměna trvá vždy jen pár nočních hodin a poté se opět ocitají v dívčím těle. Jako chlapci se spřátelí s partou kluků, která je v jejich běžné podobě ignoruje. Hrají fotbal, pijí alkohol, kouří. Zejména Kim se mezi nimi cítí dobře a také ji to přitahuje k raubíři Tonymu.   

Švédský snímek pracuje zejména s tematikou genderu. Ukazuje, jak rozdílně je s Kim, Momo a Bellou zacházeno, když jsou v podobě chlapců. Postava Kim objevuje, že se cítí přirozeněji v chlapeckém než v dívčím těle, které získala při narození (tematika transgender). Zároveň se snímek dotýká homosexuality – Kim se jako chlapec zamiluje do Tonyho. Zároveň k ní city chová její kamarádka Momo. Obecněji film pracuje s tématy jako je identita, kamarádství (Kim kvůli Tonymu poruší slib, jež dala svým kamarádkám) či vztah k rodičům. 

Vypleněná vesnice, rodina na útěku a dvě děti, které se cestou ztratí. Kyona a Adriel se pokoušejí uprchnout svým pronásledovatelům a dostat se do země, kde vládne příznivější režim. Během iniciační cesty, která je dovede z dětství na práh dospělosti, procházejí kontinent zmítaný honem na uprchlíky. Než se dostanou do Nového světa, kde budou žít jako svobodní lidé, čeká je řada překážek, jak domnělých, tak skutečných.

FILM PROMÍTÁME V ČEŠTINĚ NEBO FRANCOUŽŠTINĚ S TITULKY DLE PREFERENCÍ.    

Roadmovie o dvou nezletilých klucích za volantem auta, kteří se v adventním období rozhodli utéct z domova. Zatímco se dvanáctiletý Heduš v maskáčích a s airsoftovou zbraní v ruce bezcílně toulá průmyslovou krajinou severních Čech, jedna ruka čtrnáctiletého Máry sebevědomě drží volant svižně jedoucího auta a druhá ladí tu správnou muziku. Jsou dva, připadají si dospěle, i když se občas chovají jako malé děti, a po vedlejších silnicích a mimo velká města ujíždějí promrzlou krajinou dál a dál. Ve dvou časových rovinách sledujeme jejich příběh. Policista s policistkou pátrají po majiteli odcizeného auta a vedou výslech zadrženého Máry. Nejsou si však ani zdaleka jistí, co z toho, co jim sebevědomý Mára vypráví, je pravda a co jen výmysl a fantazie mladého kluka. Jeho vyprávění, často upravené či jinak posunuté, můžeme konfrontovat se skutečností: třeba jak zachránili starého psa před utonutím nebo jak zastavili mladé stopařce Báře. Je možné, aby projeli celou republikou a nikdo si jich nevšiml? A za jakých okolností vlastně Mára skončil i s autem v rukou policie?

Ahmed je třináctiletý chlapec, který navenek působí jako dokonalý stroj ovládaný doktrínou čistého islámu. Pod vlivem bigotního imáma se uzavírá do ideologické ulity. Život v liberální belgické společnosti se pro něj mění ve sled odmítání a nenávisti, které si projektuje především do osoby přátelské a otevřené učitelky. Fanatická víra dovede Ahmeda až ke krajnímu činu. Ve svém novém filmu mistři sociálního realismu zkoumají, jak hluboko se ukrývá lidskost pod nánosem náboženské doktríny a co může zvrátit náboženský fanatismus – výchova, sociální otevřenost nebo první láska.(Film Europe)

Píše se podzim roku 1942, a přestože okupované Norsko strádá vlivem materiálního nedostatku a válečných restrikcí, desetiletá Gerda a její bratr Otto se těší na (jakkoli skromné) Vánoce. Pak si však pro jejich rodiče přijde policie a opuštěné děti navíc zjišťují, že se ve sklepě jejich domu ukrývají dvě židovské děti, sourozenci Daniel a Sarah. Mají je opustit a odejít do bezpečí k tetě? Anebo naplnit záměr svých rodičů a provést je hlubokými lesy za švédskou hranici, na neutrální území, kde by děti byly v bezpečí? Rázná Gerda má jasno hned a váhavému Ottovi nezbývá než se přidat. Čeká je cesta, na níž kromě nástrah zimní přírody musejí překonat i vzájemné rozpory a nedůvěru a rozeznat, kdo z dospělých jim chce pomoci a kdo je zradí.

V ČEŠTINĚ NEBO NORŠTINĚ S ČESKÝMI TITULKY 

Dokumentární snímek ukazuje osudy čtyř dětí žijících ve čtyřech odlišných koutech světa. Jackson žije v Keni, Carlito v Argentině, Zahira v Maroku a Samuel v Indii. Co však mají společné, je touha po vzdělání. Každý den proto chodí do více než deset kilometrů vzdálené školy. Po cestě je ohrožuje divoká zvěř i další náročné přírodní podmínky.

Film Cesta do školy může být pro mladé diváky konfrontací s jinou realitou, než znají ze svého okolí. Zatímco pro většinu českých dětí je škola něčím samozřejmým, pro děti odjinud může být něčím vytouženým, kvůli čemu jsou ochotné podstupovat náročnou každodenní pouť. Vzdělání otevírá možnosti lepšího života a děti ze zemí třetího světa to vnímají. Žáci se tak mohou zamýšlet nad svým vlastním vztahem ke škole a vzdělávání a nad privilegii, kterými disponují, aniž si to uvědomují.

Speciální program na téma kyberšikana

Kyberšikana je aktuální téma, kterému se bohužel věnuje málo času. Děti a mladí lidé tráví stále více času v online světě, kde neexistují pravidla. Přibližně každé čtvrté dítě se stává obětí některé z forem kybernetické agrese. Kdokoliv se může vydávat za kohokoliv. Jak se v takovém prostředí orientovat? Co dělat? Jak se bránit kyberšikaně?

Přijďte s žáky a studenty na skvělý hodinový film s Maisie Williams (Hra o trůny) v hlavní roli. Film nese potenciál osvětového materiálu a je skvělým podkladem pro otevření diskuze o dnes velmi palčivém tématu. Po filmu proběhne beseda s doc. JUDr. Janem Kolouchem, Ph.D., metodikem kybernetické bezpečnosti ze společnosti Cesnet, která přinese aktuální informace a postupy, jak se kyberšikaně bránit.

Termín programu si můžete sami zvolit. Vstupné je 80 Kč.   

Myška Šupito a lišák Bělobřich, kteří jsou svým okolím považováni za podivíny, se po jedné nehodě setkávají ve zvířecím nebi. Přestože za svého života byli zapřisáhlými nepřáteli, během společné cesty nebeským světem za novým začátkem k sobě získají důvěru, překonají vlastní strachy a naleznou podstatu opravdového přátelství. Nevšední loutkový film, jenž vznikal bezmála deset let, upoutá dětské i dospělé diváky dojemným příběhem plným emocí a zvratů, úchvatným výtvarným provedením i precizní animací.

Možnost doprovodného programu: WORKSHOP ZÁKLADY ANIMACE

Po filmu Myši patří do nebe mohou děti navštívit workshop o základech animace. Zde budou mít příležitost si vyzkoušet řadu animačních technik (pixilaci, kreslenou animaci, flipbooky i loutkovou animaci) a vytvořit si svůj vlastní animovaný film. 45 minutový workshop probíhá v Kině Art a je koncipován interaktivně. Doprovodný program je třeba předem objednat a jeho cena je 4 500 Kč (maximálně 30 dětí).