Kino Art pro školy

Školní projekce Mezipatra 2021 

Film vypráví příběh 18-leté trans dívky Loly, které náhle zemřela matka. S otcem se už dva roky neviděli. Nemají dobrý vztah, protože otec nerozumí její přeměně a odmítá ji jako dívku akceptovat. Přesto přese vše společně vyráží na cestu k belgickému pobřeží, aby splnili poslední přání matky a rozloučili se s ní. Ve filmu nahlížíme různé výzvy, kterým Lola jako trans dívka musí během dospívání čelit, zejména nepřijetí toho, kým je, jejím vlastním otcem. Film velmi autenticky a nestereotypně vykresluje trans identitu.

Po filmu následuje debata s odborníkem, který bude upřesněn.

možnost projekce v 8.30 nebo v 11.30

Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru.(Film Europe)

Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu.

Dokumentární umělecký film Tintoretto – rebel z Benátek připomíná 500 let od narození geniálního benátského rodáka a jednoho z největších jmen italské renesance. Hlas Heleny Bonham Carter (Králova řeč, Klub rváčů, série Harry Potter aj.) přibližuje malířův nespoutaný život a jeho impozantní dílo i soupeření s dalšími slavnými umělci své doby. Snímek také odhaluje, jak se v Tintorettově tvorbě obtiskla morová rána, která slavné město zasáhla uprostřed umělcova nejsilnějšího období.

Školní projekce Mezipatra 2021 

Saar je HIV pozitivní gay. Po dvaceti letech, kdy žil jako expat v Londýně se snaží obnovit kontakt se svou konzervativní rodinou v Izraeli. Návrat ale není jednoduchý. Část rodiny mu zazlívá, že odešel žít do jiné země, jiní nedokážou přijmout jeho sexuální orientaci nebo se přímo bojí, že Saar nakazí virem HIV jejich děti. Dokument zpracovává téma důvěry, potřeby přijetí a stereotypů.

Film je vhodný k debatě o mýtech a pravdách o HIV/AIDS.

Po filmu následuje debata s odborníkem, který bude upřesněn.

možnost projekce v 8.30 nebo v 11.30

Bešaj žije v koptské kolonii pro leprotiky, kam ho jako dítě umístila jeho rodina. Má tu manželku a práci, která spočívá ve sbírání věcí na smetišti. Když manželka umírá, zbývá stárnoucímu muži v srdci jen velké prázdno a naléhavá nutnost něco změnit. Rozhodne se k riskantnímu podniku – se svým oslem a rozhrkanou károu se vydává na cestu, na jejímž konci, jak Bešaj doufá, se setká s otcem. Pro muže se zohaveným tělem představuje podobný podnik životní výzvu, kterou mu ulehčí společník, malý kluk s nezapomenutelným jménem Obama. Yomeddine je road movie o důstojnosti a odvaze přijmout jinakost, která se na první pohled může zdát ohyzdná. (Film Europe)

Pod městem Kiruna na severu Švédska se kvůli těžbě železné rudy propadá země. Šest tisíc obyvatel se i se svými domovy, radnicí a kostelem musí z míst, kde prožili svůj život, přesunout o několik kilometrů dále.

Velkolepý přesidlovací projekt slibuje naději na novou a zářnější budoucnost. Pro řadu místních obyvatel je ale zároveň velmi bolestný. Prostřednictvím studentky Maji, jemenského uprchlíka Abdalrahmána a stárnoucího učitele Tima sledujeme v ulicích a domovech odsouzených k zániku podivuhodné bezčasí, naplněné očekáváním nového začátku i nejistotou z vykořenění z důvěrně známého prostředí, které se nevyhnutelně přibližuje.

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Celovečerní film Havel přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie, Václava Havla, z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností. „Portrét státníka nečekejte,“ slibuje režisér Slávek Horák. Film se soustředí na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.  V centru všeho je pak neobvyklý, a o to silnější vztah s manželkou Olgou. Film Havel se odehrává mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Dějiny jsou ale až v druhém plánu, film Havel nabízí především velký, vzrušující a málo známý příběh, jakých není ve světě mnoho. (Bontonfilm)

Pětice sester žije se strýcem a babičkou na tureckém venkově, ve kterém jsou stále důležité konzervativní tradice. Jednoho dne si dívky zcela nevinně hrají na pláži s mladými chlapci a na základě tohoto incidentu je rodina izoluje od okolí a rozhodne se je provdat. Sestry se k tomu staví různým způsobem – nejstarší Sonay si velmi ráda vezme svého přítele, Selmu příbuzní donutí vzít si hocha, kterého v životě neviděla. Ece se provdat odmítá a posléze spáchá sebevraždu. Připravuje se sňatek pro Nur, u které nejmladší sestra Lale zjišťuje, že ji – stejně jako Ece – zneužívá jejich strýc. Sestry se vzepřou a podaří se jim utéci do města.

Snímek ukazuje velmi tradiční společnost tureckého venkova, kde jsou pořád běžné domluvené sňatky a kde se dcery musí zcela podřizovat vůli rodiny a okolí. Ukazuje různé způsoby, jakými se dívky této společnosti vzpírají (tajná výprava na fotbalové utkání, náhodný vztah s cizincem), či jakými způsoby ji naopak přijímají. Snímek nekritizuje pouze tureckou společnost, ale upozorňuje obecně na uzavřené komunity, které mohou být nebezpečné.

Školní projekce Mezipatra 2021

Blok ukazuje různé podoby coming outu – tedy procesu, kdy si lidé sami pro sebe uvědomí, že jsou gayové, lesby, nebinární, atd. a rozhodnou se to říci i lidem okolo sebe. Všichni hrdinové tohoto bloku musí projevit kus odvahy, když jsou konfrontováni se stereotypy většinové společnosti a tlakem k tomu prostě „zapadnout“.

Blok ukazuje téma sexuální orientace a genderové identity z pohledu dětí, dospívajících a školního prostředí a je tak vhodný i pro mladší studenty, kteří o tématu dosud mnoho neví. Je ale zároveň bohatý na témata, a tak neomrzí ani starší studenty.

Nedobrovolný aktivista (2019, Velká Británie, Švédsko, 20 min)

Otevřeně homosexuální učitel se musí rozhodnout, jak postupovat, když ho jeho sestra požádá, aby na její svatbě v Turecku tajil svojí orientaci.

Něco ve skříni (2019, Velká Británie, 12 min)

Mladá dívka bojuje se svojí sexualitou a její touhy se začínají projevovat zneklidňujícími způsoby.

Lolo (2019, Německo, 14 min)

Jedenáctiletý Lolo, který se netají svojí sexualitou, se snaží přesvědčit svého prvního kluka Maxe, aby šli v páru na školní party.

Po filmu následuje debata Jolanou Novotnou z organizace PROUD.

možnost projekce v 8.30 nebo v 11.30

V létě 2017 se mladí hokejisté z východočeského Náchoda vypravili do dalekého Maroka, kde je čekal rozhodně nejzábavnější tréninkový kemp jejich dosavadní kariéry. Nepřijeli sem totiž jenom hrát hokej, ale hlavně se zblízka seznámit s místními lidmi a jejich způsobem života. O několik měsíců později zase hokejisté z marockého Salé zamířili do České republiky, aby tu v obrácené podobě zažili to samé. Výsledkem je živý dialog dvou rozdílných kultur, plný různých malých překvapení a osvobozujícího humoru. Naučili se Češi v Maroku smlouvat? Potvrdili tu pověst hokejové velmoci? Sehnali Maročané v Čechách maso halal? Pochopili tu, co je to ofsajd? (Pilot Film)

Dokumentární snímek Vizionář Modigliani připomíná sto let od úmrtí výtvarného génia, který překonal všechny legendy a stereotypy. Od jeho kořenů v Livornu, kde se zrodilo hnutí Macchiaioli, přes Paříž, která byla centrem moderny a kde se střetával s takovými talenty své doby, jakými byli Pablo Picasso či Constantin Brâncuși, až po hluboký vztah s múzou Jeanne Hébuternovou. Příběh Amedea Modiglianiho je mimořádným příběhem výjimečného avantgardního umělce, velkého buřiče a ještě většího bohéma, jehož díla balancují na pomezí primitivismu a italské renesance. (Aerofilms)

Davidovi je šestnáct, má krásnou přítelkyni, rodiče ho podporují ve všem, do čeho se pustí, a vytvářejí mu patřičné finanční zázemí. Právě se přestěhoval, má nastoupit do nového hokejového týmu Vlků a zabojovat o místo brankářské jedničky. Jenže nováček v pevně semknutém kolektivu, to bohužel nevěstí nic dobrého. Co dělat, když tě spoluhráči nevezmou mezi sebe a opustí tě holka? Spirála šikany, odvety a vzájemných bojů se roztáčí. Pro většinu hráčů je to zpočátku asi jenom zábava, ale kapitán Jerry tlak neustále stupňuje. Někteří s tím možná nesouhlasí, ale nikdo nic neudělá. A šikana se z kabiny následně přesune i na internet. Podaří se Davidovi vybojovat své místo v týmu, ve škole, v životě, a Vlky porazit? (Bontonfilm)

Film se odehrává v současnosti v Německu. Marise je dvacet jedna let a pochází z rodiny z nižší střední třídy. Nyní žije jen se svou matkou, v mládí ji ovšem vychovával zbožňovaný dědeček. Netuší ale, že v milovaný děda tyranizoval její matku, když s ní byla těhotná. Stýká se s problematickou mládeží a dohromady tvoří gang hlásící se k neonacismu. Při napadení dvou mladých imigrantů, Rasula a Jamela, jim způsobí zdravotní i životní komplikace. Marise činu lituje a snaží se Rasulovi pomáhat. Nakonec se mu snaží i pomoci k cestě do Švédska, ale je dostižena svým gangem a postřelena.

Film se věnuje tématu xenofobie a neonacismu. Snaží se téma sledovat od svého zdroje (mladí lidé z rodin s nižšími příjmy, nuda a frustrace menšího města). Na hlavní hrdince demonstruje, že tíhnutí k neonacismu není vrozenou vadou a není definitivní, člověk je ovlivňován výchovou a svým okolím. V případě Marisy tak hraje roli i život v neúplné rodině a vliv špatné výchovy z hlediska jednoho z prarodičů, kterého si sama Marisa vůbec není vědoma. Film také ukazuje problémy, kterým v Evropě čelí imigranti.

Školní projekce Young Film Fest 2021

Třináctiletý Pep se bezhlavě zamiluje do o rok starší Sáry. Během jedné letní noci Sára beze stopy zmizí. Ve zvláštní romantické komedii se Pep a Sára společně dostanou do problémů, kde se vrší jedna lež za druhou. Pep totiž Sáru schovává u sebe v pokoji, musí neustále vymýšlet nové lži a do toho se čím dál tím víc zamilovává do Sáry a ona do něj. Díky Sáře musí Pep dospět dřív, než skončí letní prázdniny.

Beseda na téma: Útěky z domova

Je útěk z domova opravu jediným možným řešením? Debata po skončení projekce se zaměří na to, jak lze předejít útěkům a kam se můžeme obrátit pro pomoc a nebýt na řešení problémů sám*sama. Diskutovat bude ředitelka Modré linky, Hana Regnerová.

Kim, Momo a Bella jsou tři dospívající kamarádky, které ve škole nezapadají do kolektivu. Objeví ovšem nektar, po jehož ochutnání se promění v chlapce. Tato proměna trvá vždy jen pár nočních hodin a poté se opět ocitají v dívčím těle. Jako chlapci se spřátelí s partou kluků, která je v jejich běžné podobě ignoruje. Hrají fotbal, pijí alkohol, kouří. Zejména Kim se mezi nimi cítí dobře a také ji to přitahuje k raubíři Tonymu.   

Švédský snímek pracuje zejména s tematikou genderu. Ukazuje, jak rozdílně je s Kim, Momo a Bellou zacházeno, když jsou v podobě chlapců. Postava Kim objevuje, že se cítí přirozeněji v chlapeckém než v dívčím těle, které získala při narození (tematika transgender). Zároveň se snímek dotýká homosexuality – Kim se jako chlapec zamiluje do Tonyho. Zároveň k ní city chová její kamarádka Momo. Obecněji film pracuje s tématy jako je identita, kamarádství (Kim kvůli Tonymu poruší slib, jež dala svým kamarádkám) či vztah k rodičům. 

Dokumentární snímek ukazuje osudy čtyř dětí žijících ve čtyřech odlišných koutech světa. Jackson žije v Keni, Carlito v Argentině, Zahira v Maroku a Samuel v Indii. Co však mají společné, je touha po vzdělání. Každý den proto chodí do více než deset kilometrů vzdálené školy. Po cestě je ohrožuje divoká zvěř i další náročné přírodní podmínky.

Film Cesta do školy může být pro mladé diváky konfrontací s jinou realitou, než znají ze svého okolí. Zatímco pro většinu českých dětí je škola něčím samozřejmým, pro děti odjinud může být něčím vytouženým, kvůli čemu jsou ochotné podstupovat náročnou každodenní pouť. Vzdělání otevírá možnosti lepšího života a děti ze zemí třetího světa to vnímají. Žáci se tak mohou zamýšlet nad svým vlastním vztahem ke škole a vzdělávání a nad privilegii, kterými disponují, aniž si to uvědomují.