Kino Art pro školy

Celovečerní snímek o malíři Vincentu van Goghovi S láskou Vincent (Loving Vincent) navazuje na slova samotného génia, který jednou pronesl, že „může komunikovat pouze skrze své malby“. Byl natočen kombinací hraného filmu a animace originálních olejomaleb. Přesněji řečeno 66 960 originálních olejomaleb vytvořených 125 umělci z celého světa podle 94 původních van Goghových děl. Slovy tvůrců by „rozložené obrazy dokázaly pokrýt celý Londýn nebo Manhattan“. Jedná se o první film svého druhu na světě. Předlohou pro animované obrazy jsou hrané scény se skutečnými herci. V obsazení figurují jména jako Saoirse Ronan, Aidan Turner nebo Helen McCrory. Scénář vznikl na základě 800 van Goghových dopisů adresovaných především jeho bratrovi. Příběh začíná v červenci 1890, kdy se van Gogh léčící se z deprese postřelí do hrudníku a o dva dny později, ve svých 37 letech, na následky tohoto zranění umírá. Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy zcela objasněny.

Film se odehrává v šedesátých letech v Nové Anglii. Samovi a Suzy je dvanáct let, oba jsou introvertně a intelektuálně založení, mají koníčky (Sam skauting a Suzy knihy a hudbu) a udržují na dálku dopisní přátelství. Sam se Suzy si domluví vzájemné setkání, kdy Sam opustí skautský tábor, Suzy uteče z domova a společně se ubytují ve stanu na pláži. Přátelství brzy získá romantický nádech. Po dětech je zahájeno pátrání a Samovi pěstouni se vzdají jeho výchovy, takže se k pátrání přidá i sociální pracovnice, která ho má v úmyslu internovat. Dobrodružný a napínavý děj končí tím, že Sama se jako opatrovník ujme místní policista a Sam může nadále zůstat v blízkosti Suzy.

Film by natočen uznávaným americkým nezávislým režisérem Wesem Andersonen, pro jehož tvorbu je typické výrazné formální zpracování: práce s barvami, hudbou, přiznávané herectví (postavy často deklamuji do kamery) a inteligentní humor. Lze na něm tak dobře ukazovat filmové složky a postupy. Věnuje se problému dospívání, přátelství, dětské lásce, dětských kolektivů (skauting), vztahu k dospělým, autoritám a rodičům a problému osiření. Obě hlavní postavy mají výrazné zájmy, ale jsou často nepochopeny či zesměšňovány okolím, film tak dobře ukazuje aspekty osamělosti nadaných dětí či dětí s výraznými povahovými rysy. Suzy si s sebou na výlet bere množství knih (fiktivních, ale pro film speciálně vytvořených) a snímek jasně deklaruje příznivé stanovisko k dětské literatuře. Také používá edukativní nahrávky vážné hudby a jedna celá nahrávka, která postupně představuje různé nástroje, podkresluje závěrečné titulky.

Román L. N. Tolstého líčí měnící se podobu carského Ruska. Popisuje soudobý život ruské šlechty a vztahy mezi postavami využívá k budování širšího politického a společenského kontextu. Filmové adaptace to často nerespektují a vytváří zjednodušující melodramata o Anně Karenině, která opustí svého manžela, aby mohla být se svým mladším milencem Vronským. Britský snímek z roku 2012 se odlišuje i tím, že je adaptací poměrně věrnou a prostor kromě Anny Kareniny dostávají i jiné postavy. 

Film velmi vhodnou formou seznámí diváky s klíčovým dílem ruské literatury a zároveň jim nabízí prostor pro širší uvažování o tématu filmových adaptací. Je filmem, který je přiznaně stylizovaný. Většina příběhu se přenáší na divadelní jeviště, nastolen je od začátku až taneční rytmus, herci se pohybují podle hudby v dlouhých sekvencích. Tato teatrálnost pomáhá přijmout příběh, který může být dnešním mladým divákům vzdálený, protože ukazuje zvyklosti,  které jsou již překonané. Problém společenských konvencí se dá ovšem ve své obecné rovině přenést i do současnosti.

Filmová adaptace Jane Austenové Emma je věrným převyprávěním slavného satirického románu (1815). Snímek pracuje s ukazováním třídních rozdílů jednotlivých postav (zejména kontrast Emma x Harriet) ve velmi vizuálně přitažlivé podobě. Propracované kostýmy i prostředí může být vhodné i pro hodiny dějepisu (regentské období) či výtvarnou výchovu. Film může také rozvinout další debatu na téma podob filmových adaptací slavných románů a zejména jejich aktualizací pro současného diváka.

Jedná se o populární adaptaci slavného stejnojmenného románu (1813) britské spisovatelky Jane Austenové (1775–1817). 

Pán a paní Bennetovi mají pět dcer, které by jejich prostomyslná a přímočará matka ráda viděla pod čepcem. Když se na velké sídlo Netherfield v sousedství přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, začne činorodá paní Bennetová spřádat nadějeplné plány. Zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujlala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pan Bingley má bohatého přítele Darcyho, mezi nímž a druhorozenou dcerou Elizabeth Bennetovou vzniká zvláštní, rozporuplný vztah... 

Středoškolský učitel hudební výchovy Joe Gardner dostane životní šanci hrát v proslulém jazzovém klubu. Jeden chybný krok ho však přenese z ulic New Yorku do Neznáma před, což je fantastické místo, kde čerstvě narozené duše získávají před vstupem na Zemi vlastnosti, návyky i zlozvyky. Joe však na svém životě lpí a tak spojí síly s duší číslo 22, která však vůbec nechápe, čím je zrovna lidský život tak výjimečný. A jak se Joe zoufale snaží duši číslo 22 vysvětlit, co je na životě tak skvělé, sám získává odpovědi na otázky, které si sám nesčetněkrát kladl.  

Film je možné uvést v českém dabingu nebo v angličtině s titulky.

Pouze ve velkém sále.

Drogově závislý Karl-Bertil tvrdí, že si nepamatuje, proč malířce Barboře Kysilkové vystavená díla ukradl ani co s nimi pak udělal. Zločinu ale lituje a na popud autorky souhlasí, že jí bude stát modelem pro příští portrét. Umělecká spolupráce oba zvláštním způsobem sblíží. Dávají jeden druhému nahlédnout do stinných zákoutí své minulosti. Film líčí události střídavě z dvojí perspektivy, a k některým se vrací, aby je převyprávěl očima toho druhého. Výsledná malba tak zprostředkovává místy temné, ale jímavé protnutí dvou zdánlivě nesourodých osudů.

Možné nasadit od 18. 10. 2021

Kniha z roku 1868 Louisy May Alcottové je založena částečně na jejím vlastním životě a dnes již patří k literárním klasikám. Dočkala se množství filmových adaptací, přesto nejnovější snímek od scenáristky a režisérky Grety Gerwig působí svěžím a originálním dojmem. Oproti ostatním adaptacím není vystavěn chronologicky, ale kombinuje období dětství hrdinek s obdobím dospělosti. Nabízí se rozvinutí debaty na téma filmové adaptace a zejména jejich aktualizací pro současného diváka. Malé ženy například zdůrazňují emancipační aspekt předlohy a explicitně pracují s tématem vypravěče a možnostmi vlastní interpretace. Z tohoto důvodu je film velmi vhodný pro hodiny literatury.

Bobby, Eddy a David přišli na svět v New Yorku na začátku 60. let jako jednovaječná trojčata. Hned po narození ale byli rozděleni a adoptováni různými rodinami. Nikdo z nich neměl tušení, že má na vlas stejné sourozence. Po necelých dvaceti letech se souhrou šťastných náhod setkali a jejich neuvěřitelný příběh se stal senzací Ameriky. Kdo a proč je rozdělil? Jak ovlivnilo mnohaleté odloučení jejich životy? Znepokojivé tajemství experimentování s lidskými osudy odhaluje dokumentární film Tima Wardla, který se stal diváckou senzací a porota festivalu v Sundance ho ocenila Zvláštní cenou.

Kalifornské slunce, holky, mejdany, skejt a parta starších kluků, do které by hrozně rád zapadl. Tohle je prostě léto všech velkých poprvé, na které Stevie nikdy nezapomene. Tím spíš, že ho prožívá v polovině devadesátek – neopakovatelné době, jejíž atmosféru Jonah Hill (Vlk z Wall Street, Superbad) ve svém režijním debutu dokonale vystihl, hudbou počínaje a módou konče.