Kocham film, 5. ročník přehlídky polského filmu

Kocham film aneb milujeme film, milujeme obrázky, milujeme kino.

Milujeme film, i když nemáme své Kino Art. Proto i v prostoru na Radnické proběhne další ročník přehlídky polských filmů Kocham film. Těšit se můžete hlavně na festivalové uvedení filmu Srdce lásky který vypráví o lásce a soupeření dvou milenců a umělců. A abychom zůstali tématu věrni, můžete se těšit hned na tři další umělecké osudy, a to tří malířů: Zdzisława Beksińského (Poslední rodina), Wladyslawa Strzeminského (Mžitky) a Vincenta van Gogha (S láskou Vincent). A konečně vás čeká ještě kafkovsky potemnělý film od významného tvůrce krátkých filmů Piotra Dumaly Ederly.

Přehlídka probíhá v rámci akce

Dny polské kultury v Brně.

středa

11. dubna 2018

středa 11. dubna 2018 18:15

18:15

Ederly

Piotr Dumala patří mezi zásadní osobnosti polského filmu, a to především toho animovaného. V krátkých, lyrických i nervních filmech je impresionistický i expresionistický, rovným dílem se odkazuje k Dostojevskému i k poetice Franze Kafky, k surrealismu i naturalismu. V celovečerní tvorbě, jak naznačuje již jeho debut Les (2009), se snaží přiblížit pro změnu filmové festivalové klasice a jejímu modernistickému výrazu. Nejinak je tomu u černobílého snímku Ederly. Do groteskního městečka Ederly, jehož obyvatelé zjevně žijí na pomezí snu a... více...

úterý

10. dubna 2018

úterý 10. dubna 2018 20:30

20:30

Srdce lásky

Only with English subtitlesFilm v polštině s anglickými titulkyFilm je inspirován dvojicí známých umělců - Wojtkem Bakowskim and Zuzannou Bartoszek - důležitých postav současné umělecké scény ve Varšavě. Tato romance zkoumá vztah mezi narcismem a láskou. Inspired by the lives of Warsaw based artists, Wojtek Bakowski and Zuzanna Bartoszek, two emblematic figures of the contemporary art scene, this romance examines the relationship between narcissism and love.

úterý 10. dubna 2018 15:30

15:30

Mžitky

Poslední film legendárního režiséra Andrzeje Wajdy (Popel a démant, Země zaslíbená, Walesa: člověk naděje). I v něm se navrací do polské minulosti – tentokrát do doby těsně poválečné a k reálné osobě malíře Wladyslawa Strzeminskiho. Od toho se očekává, že bude po vzoru Sovětského svazu malovat v rámci mezí socialistického realismu – tedy ideologii podbízivé obrazy bez další přidané hodnoty. Strzeminski se odmítne přizpůsobit a režim ho za to začne tvrdě pronásledovat.